Označení pro vztah či tendenci, kdy jedinec přirozeně vyhledává kontakt s živými organismy a přírodním prostředím, vnímá je jako pozitivní a současně je v tom patrná orientace na zachování a ochranu života. V psychologii se tento sklon často spojuje s konceptem biophilia.;V oblasti navrhování prostředí jde o přístup, který záměrně začleňuje přírodní motivy a podněty do staveb a interiérů, například práci s denním světlem, vegetací nebo přírodními materiály, aby se podpořila pohoda lidí a jejich výkon.. >> detail
Jeden ze základních životních postojů, v němž se člověk zaměřuje na ochranu, podporu a rozvoj života, vyjadřuje lásku a úctu ke všemu živému.. >> detail
Vzdělávání a výchova zaměřené na vztah k přírodě a životu, které podporují citlivé vnímání přírody, rozvíjejí šetrné chování a jednání a formují proenvironmentální postoje.. >> detail
Vědní obor na rozhraní biologie a fyziky, který se snaží porozumět stavbě a fungování živých systémů pomocí fyzikálních zákonů, modelů a měřicích postupů, často se zaměřením na děje v buňkách a na molekulární úrovni.. >> detail
Označení pro něco, co má původ ve živé přírodě a vzniká působením organismů, případně je přímo vázáno na jejich životní funkce a vnitřní pochody, například na metabolické a fyziologické děje. Termín je odvozen z řeckých kořenů souvisejících se životem a zrozením.. >> detail
Hypotéza o vzniku života na Zemi, která předpokládá, že živé organismy se mohly postupně vytvořit z neživé hmoty působením přirozených procesů a zákonitostí, často v souvislosti s představou chemické evoluce a vznikem prvních jednoduchých buněčných struktur.. >> detail
