Betamax je analogový systém pro záznam a přehrávání obrazu a zvuku na magnetickou pásku uloženou ve videokazetě. Formát vyvinula společnost Sony a první domácí videorekordér systému Betamax, model SL-6300, uvedla na trh v roce 1975. Používal půlpalcovou pásku a umožňoval nahrávat televizní vysílání pro pozdější přehrání, tedy sledovat pořad v jiném čase, než kdy byl odvysílán. Betamax se stal hlavním soupeřem formátu VHS v takzvané válce videoformátů. První kazety Betamax nabízely přibližně jednu hodinu záznamu, zatímco rané VHS umožňovalo zaznamenat zhruba dvě hodiny. Přestože byl Betamax oceňován pro dobrou obrazovou kvalitu a kompaktnější kazety, VHS postupně převládlo díky delší době záznamu, širší nabídce přístrojů a většímu rozšíření mezi výrobci, videopůjčovnami a uživateli. Později vznikly zdokonalené varianty, například Beta Hi-Fi a SuperBeta. Betamax označuje spotřebitelský domácí videoformát a neměl by být zaměňován s profesionálním systémem Betacam, který Sony uvedla pro televizní a produkční využití v roce 1982. Betamax byl nakonec vytlačen VHS a později digitálními nosiči.. >> detail
Léčiva působící jako agonisté beta adrenergních receptorů, tedy napodobující účinky sympatického nervového systému v drahách řízených těmito receptory. Nejčastěji vedou k uvolnění hladké svaloviny, například v dýchacích cestách, a tím zlepšují průchodnost průdušek při obstrukčních stavech, některé se používají i k dočasnému potlačení děložních kontrakcí v porodnictví. Podle selektivity mohou zasahovat také do činnosti srdce a vyvolat nežádoucí projevy typu bušení srdce nebo třesu. Řadí se mezi sympatomimetika, opačně působí betablokátory, které beta receptory blokují. Etymologie názvu vychází z označení beta receptorů a z výrazu mimetika ve smyslu napodobující účinek.. >> detail
Betareceptor je druh adrenergního receptoru. Rozlišují se tři typy: beta 1, beta 2 a beta 3. Aktivace receptoru beta 1 vede například ke zvýšení síly i frekvence srdečních stahů, stimulace beta 2 způsobuje rozšíření průdušek a stimulace beta 3 na tukových buňkách podporuje lipolýzu (štěpení tuků). Na receptory beta 1 a beta 2 působí např. adrenalin, zatímco u beta 3 receptoru má větší význam aktivita (tonus) adrenergních sympatických nervů. V klinické praxi se u některých onemocnění používají léčiva, která betareceptory ovlivňují: látky receptor stimulující se nazývají betamimetika, látky s tlumivým účinkem jsou betablokátory. Někdy je nutné volit přípravky selektivní, tedy převážně působící jen na určitý podtyp receptoru. Inhibice beta 1 se využívá například při vysokém krevním tlaku a při zrychlené srdeční činnosti, naopak stimulace beta 2 se uplatňuje u astmatu a také v porodnictví. Podání neselektivních léků může být rizikové: v prvním případě mohou u vnímavých osob vyvolat astmatické potíže, ve druhém případě by naopak mohlo dojít ke zvýšení krevního tlaku a k poruchám srdeční činnosti. Stimulace beta 3 by mohla mít perspektivu v terapii obezity. Srov. alfareceptor.. >> detail
Jasná oranžově až červeně zbarvená hvězda v souhvězdí Orionu, po Rigelu (β Orionis) je v tomto souhvězdí druhá nejjasnější a je snadno pozorovatelná i pouhým okem. Patří mezi polopravidelné proměnné hvězdy – její zdánlivá jasnost se v čase mění přibližně v rozmezí 0,3 až 1,3 magnitudy (průměrně kolem 0,58). Společně se Siriem (α Canis Majoris) a Procyonem (α Canis Minoris) tvoří vrcholy asterismu zvaného Zimní trojúhelník. Název se obvykle vykládá jako odvozený z arabského Ibt al-džawzā, které se překládá např. jako „rameno hrdiny“ (též „obrova paže“ či „obrovo podpaždí“), avšak přesný původ není jednoznačně doložen, v astronomických katalozích se uvádí pod řadou označení, např. α Ori, 58 Ori, HR 2061, HIP 27989, HD 39801 aj.. >> detail
