průdušky, součást dolních dýchacích cest, chrupavkou zpevněné, větvené trubice navazující na průdušnici (trachea), které vstupují do plic (pulmo) a dále se rozvětvují na průdušinky (bronchioly). >> detail
V medicíně jde o bronchiektázi, tedy dlouhodobé a většinou nevratné rozšíření průdušek, které vzniká při poškození jejich stěny a ztrátě její pružnosti. Často souvisí s opakovanými záněty a infekcemi dýchacích cest, kdy se v rozšířených průduškách snáze hromadí hlen a udržuje se zánět. Může vzniknout už na podkladě vrozené poruchy, nebo se vyvine až v průběhu života, a postižení může být lokalizované jen na část plic, případně rozsáhlejší. K upřesnění nálezu se běžně využívá CT vyšetření hrudníku.. >> detail
Jde o chorobné, trvale přetrvávající rozšíření průdušek. Může být vrozené, častěji se ale vyvine jako důsledek některých, zejména opakovaných zánětů. K vrozeným příčinám patří například Kartagenerův syndrom nebo cystická fibróza. Získané formy se dříve typicky objevovaly po pertussi či spalničkách, dnes se častěji uplatňují stenózy průdušek různého původu. Trakční forma vzniká tahem okolních jizevnatých změn. V takto rozšířených průduškách téměř stále probíhá zánět s infekcí, což se projevuje kašlem s hojným vykašláváním, teplotami a celkovými známkami chronického zánětu, existuje i „suchá“ varianta s neproduktivním kašlem. K potvrzení diagnózy je vhodné HRCT (High-Resolution Computed Tomography). Léčba zahrnuje antibiotika a někdy je na místě chirurgické odstranění postižených částí. Etymologie: bronchus, ektazie.. >> detail
V medicíně označení pro bronchiokélu, tedy zřetelně ohraničené, ložiskové rozšíření části průdušky nebo její menší větve, které bývá často spojeno s hromaděním hlenu při zúžení či uzávěru dýchacích cest.. >> detail
Lékařský termín pro zánětlivé onemocnění průdušinek, tedy nejmenších větví dýchacích cest (lat. bronchiolus). Zánět vede k otoku stěny a zvýšené tvorbě hlenu, takže se může zhoršit průchod vzduchu a objevit se kašel, sípání či dušnost, často při virových infekcích u kojenců. Popisují se i zvláštní varianty, například caseosa s kazeózní přeměnou postižených struktur a možným přesahem do plicní tkáně, nebo obliterans, při níž se průsvit průdušinek postupně zužuje až uzavírá následkem jizvení, což může vyústit v dlouhodobou obstrukci.. >> detail
Lékařský termín pro stav, kdy se při vleklém onemocnění průdušek tvoří a uvolňuje nezvykle velké množství hustého, často hnisavého hlenu, což se projevuje výrazně produktivním kašlem. Název je odvozen z řec. bronchos (průduška) a blenna (hlen).. >> detail
