Syndrom vyhoření – stav postupného „vyhasnutí“ a dlouhodobého psychického i emočního vyčerpání, který se projevuje ztrátou energie a motivace, pocitem prázdnoty a poklesem pracovního výkonu, často vzniká u lidí s dlouhodobě náročným a intenzivním kontaktem s druhými (např. učitelé, psychologové, lékaři).. >> detail
syndrom vyhoření – krajní důsledek dlouhodobého (chronického) stresu, projevuje se výrazným vyčerpáním tělesných i psychických sil, zejména v pracovním kontextu, a postupnou ztrátou profesní motivace a postojů. Obvykle probíhá v několika fázích, např. nadšení, stagnace, frustrace a apatie.. >> detail
dlouhodobé vyčerpání citové, duševní i ve vztazích, typicky u povolání vyžadujících trvalé osobní nasazení při práci s lidmi, syndrom vyhoření (vypálení). >> detail
Podráždění a zánět tíhového váčku (burzy) v oblasti okovce, tedy u olekranonu – výběžku loketního kloubu, označuje se také jako studentský loket.. >> detail
