Ucelený popis vrozených, převážně geneticky podmíněných tělesných rysů a psychických dispozic člověka, které se dědí napříč generacemi a v antropologii či medicíně se podle nich někdy vymezuje konstituční typ jedince.. >> detail
Z řec. bios život a typos vzor, v biologii a genetice jde o biotyp, tedy okruh jedinců v rámci druhu, kteří sdílejí stejný genotyp a proto mívají podobné dědičné znaky.. >> detail
Anglická zkratka bilevel positive airway pressure. Typ neinvazivní mechanické ventilace, při níž pacient dýchá spontánně a výměna vzduchu je podporována pozitivním tlakem přenášeným do plic přes nosní nebo oronazální masku. Pozitivní tlak usnadňuje nádech a při výdechu brání kolapsu drobných dýchacích cest. Na rozdíl od CPAP (continuous positive airway pressure) nejde o stálý tlak, ale o dvě úrovně: vyšší při nádechu a nižší při výdechu. Používá se k léčbě respiračního selhání, zejména při exacerbaci chronické obstrukční plicní nemoci, a také u pacientů s obstrukční spánkovou apnoe.. >> detail
Porodnické označení pro druhorodičku, tedy ženu, která už má za sebou jeden předchozí porod a nyní přivádí na svět další dítě. Termín je odvozen z lat. bis a parere.. >> detail
Bipartismus (z lat. bi- dva a pars strana, též dvoustranický systém) označuje typ stranického a volebního uspořádání, v němž se politická soutěž, parlamentní reprezentace a tvorba vlád dlouhodobě soustřeďují do dvou dominantních politických stran nebo bloků. Tyto subjekty mají reálnou šanci vítězit ve volbách a střídat se u moci, zatímco menší strany zůstávají trvale slabé, působí jen regionálně nebo fungují jako doplněk koalic. Pro voliče bývá takové uspořádání přehlednější, současně však může znevýhodňovat menšinové proudy a zvyšovat polarizaci. Bipartismus bývá spojován zejména s většinovými volebními pravidly a strategickým hlasováním, které vede voliče k podpoře „menšího zla“ a vytlačuje třetí síly, i když právně mohou soutěžit. Klasickými příklady jsou USA a historicky také Spojené království, v pracovněprávním kontextu znamená bipartismus bipartitní sociální dialog, tedy vyjednávání mezi dvěma stranami, typicky zaměstnavateli a zaměstnanci, bez přímé účasti státu.. >> detail
sociální vyjednávání vedené pouze mezi dvěma partnery, obvykle mezi odborovými svazy a zaměstnavateli nebo jejich organizacemi, které slouží k dohodám o pracovních podmínkách a pravidlech na pracovišti. Na rozdíl od tripartitního dialogu zde nevstupuje do jednání stát jako třetí strana.. >> detail
Latinské přídavné jméno odvozené z l. bis a l. partire, které vyjadřuje, že je něco členěno na dva oddíly nebo sestává ze dvou zřetelných částí, například útvar se dvěma segmenty.;V matematice se tím může popisovat struktura rozdělitelná do dvou navzájem se nepřekrývajících skupin, přičemž vazby se uvažují jen mezi těmito skupinami.. >> detail
