Zánětlivé onemocnění očních víček, nejčastěji v oblasti jejich okrajů, označované také jako blefaritida. Může mít vleklý průběh a bývá spojováno například s poruchou Meibomových žláz nebo kožními záněty, typicky se projevuje zarudnutím, svěděním či tvorbou krust a šupinek.. >> detail
Oční odborný výraz pro povolení a ztrátu pružnosti kůže víček, kůže je ztenčená a nadbytečná a může vytvářet převis, někdy po opakovaných otocích víčka.. >> detail
Lékařský výraz pro oční víčko, tedy pohyblivý kožní záhyb u okraje oka. Slouží jako ochrana před mechanickým podrážděním a nečistotami a při mrkání pomáhá rovnoměrně roztírat slzný film po povrchu oka.. >> detail
Odborný medicínský výraz z řec. blepharon (oční víčko) a pachynsis (ztluštění), který označuje blefaropachynzi, tedy nepřiměřené zesílení tkání víček. V praxi se může projevit zhrubnutím víček a někdy i obtížnějším otevíráním oka.. >> detail
Blefaroplast, velmi malý buněčný útvar pozorovaný u některých jednobuněčných organismů, který funguje jako bazální tělísko. Z tohoto místa se zakládá a v buňce ukotvuje bičík, tedy součást pohybového aparátu, často strukturou připomínající centriol.. >> detail
Lékařský termín z oblasti oftalmologie pro hnisavý sekret, který se uvolňuje ze spojivky víčka a může být doprovodným projevem infekčního či zánětlivého postižení oka.. >> detail
Oftalmologický operační zákrok, při kterém se okraje očního víčka chirurgicky spojí stehy, čímž se dočasně nebo trvale zúží oční štěrbina a lépe se chrání povrch oka, například při poruše dovírání víček.. >> detail
Lékařské označení pro blefarospazmus, tedy mimovolné křečovité stahy svalů kolem oka, při nichž se víčka opakovaně a nechtěně svírají nebo se výrazně zvyšuje mrkání. Název vychází z ř. blefaron, tedy víčko, a v praxi se může řadit mezi poruchy hybnosti typu dystonie.. >> detail
