biologizace (z řec. bios život), postup, interpretace nebo odborná tendence, kdy se složité jevy vysvětlují a hodnotí především prostřednictvím biologie, genetiky či fyziologie a jiné roviny, např. sociální, kulturní, ekonomická nebo historická, se zjednodušují. Ve společenských vědách se termín užívá často kriticky pro redukcionismus a naturalizaci, například když se nerovnosti, agresivita nebo role pohlaví vykládají jako „přirozené“ a téměř neměnné danosti. V medicíně a psychologii může označovat posun k biomarkerům a farmakologickým vysvětlením na úkor psychosociálních souvislostí. V technice a ekologii znamená i zavádění biologických procesů do technologie, např. využití mikroorganismů při čištění odpadních vod či obnově půdy. Souvisí s pojmy biologismus, determinismus a naturalizace.. >> detail
Biomarker (též biologický marker) je měřitelný ukazatel probíhajících biologických procesů v organismu, patofyziologického stavu nebo odpovědi na léčbu či jiný zásah. Může jím být molekula v krvi nebo tkáni (např. protein, metabolit), genetická či epigenetická změna, buněčný znak, fyziologický parametr nebo obrazový nález. V klinické praxi a výzkumu se používá k včasné detekci onemocnění, k odhadu rizika a prognózy, k volbě cílené terapie a k monitorování účinnosti i bezpečnosti léčby. Podle účelu se rozlišují biomarkery diagnostické, prognostické, prediktivní a farmakodynamické a jejich interpretace vyžaduje standardizované měření a klinický kontext. Biomarker je indikátor, nikoli nutně příčina, a jen některé jsou natolik validované, aby mohly sloužit jako zástupný cílový ukazatel klinického výsledku. Přejato z angličtiny (bio- + marker).. >> detail
celková hmotnost všech organizmů vyskytujících se v určitém okamžiku v biocenóze, obnovitelný zdroj energie vztahující se na jednotku plochy nebo objemu
. >> detail
Biomechatronika (z řec. bios život a mechatronika) je interdisciplinární obor na pomezí biomechaniky, biologie, robotiky, elektroniky a teorie řízení, který vyvíjí technické systémy schopné bezpečně a přirozeně spolupracovat s živým organismem, nejčastěji s člověkem. Patří sem aktivní protézy a ortézy, exoskeletony, rehabilitační roboty, implantabilní přístroje i chytré senzory a rozhraní snímající svalové nebo nervové signály (např. EMG) a převádějící je na řízení aktuátorů v uzavřené regulační smyčce. Obor spojuje modelování pohybového aparátu, zpracování signálů, adaptivní regulaci, návrh materiálů, ergonomii a klinické ověřování, přičemž klade důraz na bezpečnost, normy a etické aspekty. Uplatňuje se hlavně v medicíně a asistivních technologiích, ale i v robotice inspirované přírodou.. >> detail
Obor na pomezí biologie a statistiky, který shromažďuje a kvantitativně popisuje údaje o živých organismech a jejich vlastnostech a poté je vyhodnocuje statistickými metodami, aby odhalil pravidelnosti, rozdíly a souvislosti v biologických datech. Název vychází z řečtiny a odkazuje na myšlenku měření života.;V informatice a bezpečnostních aplikacích jde o využití měřitelných tělesných nebo behaviorálních znaků člověka k ověření či určení identity, například podle otisku prstu nebo podoby obličeje.. >> detail
Vědní obor, který se zabývá postupy pro rozpoznávání lidí – tedy určování totožnosti (identifikaci) i její potvrzování (autentizaci), dále ověřování (verifikaci) a vzájemné porovnávání osob podle jejich jedinečných individuálních znaků. Vychází z fyzických i behaviorálních charakteristik, například z výšky postavy, barvy očí, hlasu, otisků prstů, způsobu chůze, motoriky nebo typických projevů chování. Označuje se také jako biometrika člověka.. >> detail