Označení pro něco, co má původ ve živé přírodě a vzniká působením organismů, případně je přímo vázáno na jejich životní funkce a vnitřní pochody, například na metabolické a fyziologické děje. Termín je odvozen z řeckých kořenů souvisejících se životem a zrozením.. >> detail
Hypotéza o vzniku života na Zemi, která předpokládá, že živé organismy se mohly postupně vytvořit z neživé hmoty působením přirozených procesů a zákonitostí, často v souvislosti s představou chemické evoluce a vznikem prvních jednoduchých buněčných struktur.. >> detail
Proces, při němž se nový život rodí z již existujícího života, tedy když organismy vznikají a dále se proměňují na základě rozmnožování nebo obnovy z buněk, tkání či jiných biologických struktur předchozích jedinců. Tento pojem se často staví do protikladu k představě samovolného vzniku života z neživé hmoty.. >> detail
V přírodních vědách se tak označují látky důležité pro existenci a fungování živých organismů, protože se podílejí na základních životních procesech, například na růstu a metabolismu. Typicky jde o živiny nebo některé klíčové prvky a sloučeniny, bez nichž buňky nemohou dlouhodobě fungovat.. >> detail
Biogeografie (z řec. bios život a geó země, grafé popis) je meziobor na pomezí biologie a geografie, který zkoumá, jak jsou druhy, populace a ekosystémy rozmístěny v prostoru a čase a jaké procesy toto rozmístění utvářejí. Popisuje areály druhů, biomy, endemismus či ostrovní fauny a rekonstruuje jejich změny v geologickém vývoji. Rozlišuje ekologickou biogeografii, jež klade důraz na současné prostředí, a historickou biogeografii, která sleduje vliv evoluce a dějin Země. Hodnotí klima, reliéf, půdy, bariéry šíření, deskovou tektoniku, migrace, kolonizace a vymírání i lidské zásahy. Opírá se o mapování, databáze výskytů, fosilní a genetická data a modely distribuce druhů. Výsledky biogeografie se využívají v ochraně přírody, plánování chráněných území a hodnocení dopadů invazních druhů a změny klimatu.. >> detail
Biogeosféra (z řec. bio- život, geo- Země a sféra) je termín geověd a ekologie označující integrovanou „sféru života“ společně s tou částí neživého prostředí, s níž je život funkčně spjat. Zahrnuje organismy a jejich společenstva, půdy, povrchové vrstvy hornin, vodní prostředí i nejnižší vrstvy atmosféry, které jsou biosférou měněny a zároveň ji podmiňují. Pojem zdůrazňuje biogeochemické cykly a vazby mezi biologickými procesy a geologickým oběhem látek, například tvorbu půd, zvětrávání, ukládání sedimentů či regulaci klimatu. Hranice biogeosféry jsou neostré a mění se v čase i prostoru, proto se výraz uplatňuje při popisu krajinných a globálních změn včetně vlivu člověka. V praxi se používá při hodnocení stavu krajiny, ekologické stability a udržitelného hospodaření se zdroji, protože zahrnuje i člověkem přetvořené ekosystémy.. >> detail
