Jeden ze základních životních postojů, v němž se člověk zaměřuje na ochranu, podporu a rozvoj života, vyjadřuje lásku a úctu ke všemu živému.. >> detail
Vzdělávání a výchova zaměřené na vztah k přírodě a životu, které podporují citlivé vnímání přírody, rozvíjejí šetrné chování a jednání a formují proenvironmentální postoje.. >> detail
Označení pro něco, co má původ ve živé přírodě a vzniká působením organismů, případně je přímo vázáno na jejich životní funkce a vnitřní pochody, například na metabolické a fyziologické děje. Termín je odvozen z řeckých kořenů souvisejících se životem a zrozením.. >> detail
V přírodních vědách se tak označují látky důležité pro existenci a fungování živých organismů, protože se podílejí na základních životních procesech, například na růstu a metabolismu. Typicky jde o živiny nebo některé klíčové prvky a sloučeniny, bez nichž buňky nemohou dlouhodobě fungovat.. >> detail
Biogeografie (z řec. bios život a geó země, grafé popis) je meziobor na pomezí biologie a geografie, který zkoumá, jak jsou druhy, populace a ekosystémy rozmístěny v prostoru a čase a jaké procesy toto rozmístění utvářejí. Popisuje areály druhů, biomy, endemismus či ostrovní fauny a rekonstruuje jejich změny v geologickém vývoji. Rozlišuje ekologickou biogeografii, jež klade důraz na současné prostředí, a historickou biogeografii, která sleduje vliv evoluce a dějin Země. Hodnotí klima, reliéf, půdy, bariéry šíření, deskovou tektoniku, migrace, kolonizace a vymírání i lidské zásahy. Opírá se o mapování, databáze výskytů, fosilní a genetická data a modely distribuce druhů. Výsledky biogeografie se využívají v ochraně přírody, plánování chráněných území a hodnocení dopadů invazních druhů a změny klimatu.. >> detail
