mající povahu základu nebo počátečního nastavení, tedy hodnoty či stavu, od kterého se při dalším posuzování vychází;v biologii a medicíně se tím často myslí nejnižší udržovací úroveň určité funkce organismu v klidu, například minimální energetický výdej potřebný pro zachování základních životních procesů. >> detail
Kognitivní zkreslení v sociální psychologii, při němž při vysvětlování chování druhých lidí přeceňujeme vliv jejich osobnostních vlastností a schopností a naopak podhodnocujeme roli okolností. U vlastního selhání míváme tendenci postupovat opačně a hledat příčinu spíše ve vnější situaci, například v tlaku prostředí nebo nepříznivých podmínkách. Tento způsob uvažování může vést k nespravedlivým soudům o druhých a zhoršovat porozumění v mezilidských vztazích.. >> detail
prvotní, hluboce zakotvený pocit jistoty a bezpečí, že je člověk chráněný a že okolní svět pro něj není v zásadě hrozbou, označuje se také jako pradůvěra a vytváří se zejména v raném dětství, během prvních let života na základě zkušeností s prostředím a pečujícími osobami. >> detail
Soubor hluboko uložených jader šedé hmoty v mozku ve spodní části telencefala, obklopený bílou hmotou. Je součástí extrapyramidového systému a podílí se na řízení a koordinaci pohybů. Zahrnuje ncl. caudatus, ncl. lentiformis (putamen + globus pallidus), claustrum a ncl. amygdalae. Z funkčního a vývojového hlediska se dělí na striatum (ncl. caudatus a putamen) a pallidum (globus pallidus). Napojení na další části CNS (centrální nervové soustavy) je velmi složité: jde o několik vzájemně propojených okruhů, ve kterých se uplatňují různé neurotransmitery. Důležité jsou spoje k substantia nigra (dopaminergní nigrostriatální neurony), dále cholinergní interneurony ve striatu, hlavní výstupní neurony jsou gabaergní. Tyto okruhy jsou propojeny s kůrou, thalamem a mozečkem. Poškození se projevuje extrapyramidovými poruchami hybnosti, typicky Parkinsonovou nemocí.. >> detail
Hluboce zakořeněná a dlouhodobá tendence zaujímat vůči lidem výrazně nepřátelský postoj, někdy až nenávistný, často spojená s nedůvěrou, podrážděností a sklonem vykládat jednání druhých jako útok.. >> detail
raně se utvářející psychické základy osobnosti, které vznikají zhruba do třetího roku života a projevují se především základním postojem důvěry nebo nedůvěry vůči světu. >> detail
V sociálních vědách označení pro typickou, kulturně podmíněnou podobu osobnosti, která v dané společnosti převažuje, v podstatě jde o to, čemu se říká modální osobnost. Nevyjadřuje ideál ani přesný obraz každého jednotlivce, spíše nejrozšířenější konfiguraci rysů, postojů a způsobů reagování, která se vytváří běžnou socializací, sdílenými normami a každodenními rolemi v určitém prostředí.. >> detail
Soubor pečovatelských a edukačních postupů založených na cílených, jednoduchých smyslových podnětech a práci s tělem, které mají posílit základní vnímání, orientaci v těle a možnost navazovat kontakt s okolím. Uplatňuje se hlavně u lidí s hlubokým vícenásobným postižením nebo při výrazně omezené schopnosti komunikace a vychází z konceptu Andrease Frölicha.. >> detail
Pojem zavedený americkým psychiatrem a kulturním antropologem Abramem Kardinerem (1891–1981). Označuje základní, nejtypičtější a nejčastější typ osobnosti, který výstižně charakterizuje člena dané společnosti a lokální kultury – její rysy, hodnoty a způsoby chování. Vzniká mimo jiné tím, že společnost lidem vštěpuje určité sociální hodnoty, klade důraz na napodobování a výraznou, vyhraněnou individualitu obvykle neoceňuje. Také: modální osobnost, bazální persona.. >> detail
