Vrozené a tělesně dané předpoklady člověka vyplývající z jeho biologie, tedy hlavně genetická výbava a dědičné dispozice, tělesná stavba a míra vývojové zralosti, fungování nervové a hormonální soustavy, fyziologická odolnost a celkový zdravotní stav.. >> detail
Zabývá se tím, jak biologické faktory (např. dědičnost, fungování a stav nervové soustavy a endokrinních žláz, celková vitalita, zdravotní stav, úrazy a dříve prodělané vady, poruchy či nemoci) ovlivňují lidskou psychiku a osobnost.. >> detail
souhrn biologických charakteristik a aktuálního tělesného stavu jedince – například genetická výbava, tělesná kondice a vitalita, výživa, celkový zdravotní stav, prodělaná zranění a věkově podmíněné odlišnosti. >> detail
oslabené smyslové vnímání (např. zhoršený zrak nebo sluch), tělesné (somatické) deficity či vady, různé specifické poruchy a onemocnění, případně ještě nedokončený proces rehabilitace po prodělané nemoci nebo úrazu. >> detail
Na školní výkon a riziko neúspěchu i u žáka s běžnou inteligencí mohou výrazně působit různé tělesné a psychické okolnosti. Kognitivní funkce dítěte pak mohou vypadat jako slabé nebo narušené například kvůli přetrvávající neuropsychické nezralosti pro školní zátěž, obdobím vývoje se zvýšenými nároky na metabolismus (např. při růstové akceleraci), zvýšenému pohybovému neklidu či hyperaktivitě (může mít organickou příčinu, ale i souviset s psychickou deprivací), poruchám vnímání a motoriky (např. zrcadlové psaní číslic a písmen), smyslovým vadám (zrak, sluch apod.), řečovým vadám, dílčím oslabením poznávacích procesů a specifickým poruchám učení (dyslexie, dysortografie, legastenie), nevyhraněné lateralitě (např. u přecvičovaného leváctví), předchorobí nebo následkům nemocí včetně onemocnění způsobených neurotropními viry (např. po zánětu příušních žláz se mohou dlouhodobě objevovat poruchy pozornosti), endokrinopatiím (např. zvýšené činnosti štítné žlázy), záchvatovitým onemocněním (epilepsie), postinfekčním pseudoneurastenickým stavům (např. po infekční žloutence bývá vyšší únavnost a horší paměť), období rekonvalescence, dlouhodobé únavě a kolísání výkonu, emoční (afektivní) labilitě a neurotickým tendencím (např. zhoršení koncentrace). Zohlednit je třeba i úrazy hlavy, akutní i chronické choroby a trvalé následky. Zhoršený zdravotní stav či nedostatečná výživa často snižují školní úspěšnost, nepříznivě působí také dlouhé absence, které prohlubují učební mezery. Současně však není vhodné rekonvalescenci zkracovat, aby dítě nebylo do školy vráceno předčasně a nepřetěžovalo se. Častým handicapem (zejména u chlapců) mohou být i výrazně vyhrocené pubertální změny: velká emoční proměnlivost, vnitřní napětí, únava, převaha zájmů mimo školu, denní snění nebo nestabilní sebehodnocení. Ve všech těchto situacích je potřeba zajistit individuální podporu ve škole i v rodině a vést rodiče k tomu, aby na dítě kladli požadavky odpovídající jeho možnostem, jinak hrozí frustrace, někdy i neurotizace a následné zhoršení sebehodnocení. Školní výsledky navíc často zhoršuje i nenaplnění základních psychických potřeb, jako je potřeba lásky, bezpečí a přijetí v rodině i v dalších skupinách. Psychicky deprivované děti pak často podávají výkon pod úrovní svých schopností, ztrácejí motivaci k učení, mohou mít poruchy chování a hledají náhradní způsoby uspokojení svých potřeb.. >> detail
1. tělesné tekutiny (např. krev, moč) a tkáně, které mohou obsahovat i genetickou informaci, 2. rostlinné tkáně, zemědělské produkty a potraviny. >> detail
