oslabené smyslové vnímání (např. zhoršený zrak nebo sluch), tělesné (somatické) deficity či vady, různé specifické poruchy a onemocnění, případně ještě nedokončený proces rehabilitace po prodělané nemoci nebo úrazu. >> detail
Na školní výkon a riziko neúspěchu i u žáka s běžnou inteligencí mohou výrazně působit různé tělesné a psychické okolnosti. Kognitivní funkce dítěte pak mohou vypadat jako slabé nebo narušené například kvůli přetrvávající neuropsychické nezralosti pro školní zátěž, obdobím vývoje se zvýšenými nároky na metabolismus (např. při růstové akceleraci), zvýšenému pohybovému neklidu či hyperaktivitě (může mít organickou příčinu, ale i souviset s psychickou deprivací), poruchám vnímání a motoriky (např. zrcadlové psaní číslic a písmen), smyslovým vadám (zrak, sluch apod.), řečovým vadám, dílčím oslabením poznávacích procesů a specifickým poruchám učení (dyslexie, dysortografie, legastenie), nevyhraněné lateralitě (např. u přecvičovaného leváctví), předchorobí nebo následkům nemocí včetně onemocnění způsobených neurotropními viry (např. po zánětu příušních žláz se mohou dlouhodobě objevovat poruchy pozornosti), endokrinopatiím (např. zvýšené činnosti štítné žlázy), záchvatovitým onemocněním (epilepsie), postinfekčním pseudoneurastenickým stavům (např. po infekční žloutence bývá vyšší únavnost a horší paměť), období rekonvalescence, dlouhodobé únavě a kolísání výkonu, emoční (afektivní) labilitě a neurotickým tendencím (např. zhoršení koncentrace). Zohlednit je třeba i úrazy hlavy, akutní i chronické choroby a trvalé následky. Zhoršený zdravotní stav či nedostatečná výživa často snižují školní úspěšnost, nepříznivě působí také dlouhé absence, které prohlubují učební mezery. Současně však není vhodné rekonvalescenci zkracovat, aby dítě nebylo do školy vráceno předčasně a nepřetěžovalo se. Častým handicapem (zejména u chlapců) mohou být i výrazně vyhrocené pubertální změny: velká emoční proměnlivost, vnitřní napětí, únava, převaha zájmů mimo školu, denní snění nebo nestabilní sebehodnocení. Ve všech těchto situacích je potřeba zajistit individuální podporu ve škole i v rodině a vést rodiče k tomu, aby na dítě kladli požadavky odpovídající jeho možnostem, jinak hrozí frustrace, někdy i neurotizace a následné zhoršení sebehodnocení. Školní výsledky navíc často zhoršuje i nenaplnění základních psychických potřeb, jako je potřeba lásky, bezpečí a přijetí v rodině i v dalších skupinách. Psychicky deprivované děti pak často podávají výkon pod úrovní svých schopností, ztrácejí motivaci k učení, mohou mít poruchy chování a hledají náhradní způsoby uspokojení svých potřeb.. >> detail
1. tělesné tekutiny (např. krev, moč) a tkáně, které mohou obsahovat i genetickou informaci, 2. rostlinné tkáně, zemědělské produkty a potraviny. >> detail
Latinské odborné přídavné jméno, jehož základ pochází z řeckých kořenů bios a logos, vyjadřuje vztah k biologii, tedy k poznávání života a procesů probíhajících u živých organismů.. >> detail
biologizace (z řec. bios život), postup, interpretace nebo odborná tendence, kdy se složité jevy vysvětlují a hodnotí především prostřednictvím biologie, genetiky či fyziologie a jiné roviny, např. sociální, kulturní, ekonomická nebo historická, se zjednodušují. Ve společenských vědách se termín užívá často kriticky pro redukcionismus a naturalizaci, například když se nerovnosti, agresivita nebo role pohlaví vykládají jako „přirozené“ a téměř neměnné danosti. V medicíně a psychologii může označovat posun k biomarkerům a farmakologickým vysvětlením na úkor psychosociálních souvislostí. V technice a ekologii znamená i zavádění biologických procesů do technologie, např. využití mikroorganismů při čištění odpadních vod či obnově půdy. Souvisí s pojmy biologismus, determinismus a naturalizace.. >> detail
