zasvěcování a uvádění do tajemství víry a náboženských mysterií (např. spojených s křtem, biřmováním a svátostmi), duchovní doprovázení a péče o další duchovní růst. >> detail
Ve starověkém Řecku šlo o kněze, který vedl obřady přístupné pouze úzkému okruhu zasvěcených, ve středověku se tak označovaly duchovní (náboženské) hry hrané při významných církevních slavnostech v chrámu nebo na jeho průčelí, výraz se užívá i pro záhadu či tajemství, pro tajuplnost, a rovněž pro tajné učení určené jen vyvoleným.. >> detail
soubor utajených či zasvěcovacích učení a s nimi spojených symbolických obřadů provozovaných v uzavřených společenstvích, někdy podmíněných přísahou mlčenlivosti, obecné označení pro esoterické a duchovní nauky (náboženské i nenáboženské), které slibují „hlubší“ poznání přístupné jen zasvěceným – v antice se tak mluvilo i o iniciačních slavnostech typu eleusínských obřadů, v novější době např. o rituálech bratrských řádů určených pouze jejich členům. >> detail
Obecně výraz pro něco utajeného nebo obtížně vysvětlitelného, tedy tajemství.;V náboženském a teologickém kontextu označuje posvátnou, skrytou skutečnost přístupnou hlavně zasvěceným, často spojenou s iniciačním obřadem, v křesťanské tradici se tím někdy míní také svátost (lat. sacramentum) a Boží záměr, který se postupně zjevuje.. >> detail