Starší latinské označení epilepsie, běžně překládáno jako „posvátná choroba“, protože záchvaty byly v minulosti často chápány jako projev božského či nadpřirozeného působení. Pozdější lékařské pojetí ji naopak vykládalo jako nemoc s přirozenými příčinami v nervové soustavě.. >> detail
Morda je hrubší nebo myslivecké označení pro tlamu, zejména u psa nebo větší srstnaté dravé zvěře. V tomto významu se používá hlavně při popisu zvířete, především hlavy a tlamy psovitých šelem nebo loveckých psů; v přeneseném a zhrubělém užití označuje lidská ústa nebo tvář, popřípadě obličej vůbec, a bývá citově zabarvená, nezdvořilá až urážlivá. Slovo patří do nespisovné nebo expresivní vrstvy češtiny a v běžném neutrálním vyjadřování se místo něj používají slova jako tlama, ústa, tvář nebo obličej podle kontextu.. >> detail
Označuje jízlivý, uštěpačný a zraňující projev nebo poznámku, která působí ostře a „kouše“.;Vztahuje se hlavně na látky či výpary, jež výrazně dráždí a pálí a mohou naleptávat tkáně nebo materiály, tedy mají leptavý až korozní účinek a často i pronikavou chuť či zápach.. >> detail
Otevřený skus – typ malokluze, kdy při zavření čelistí nedochází ke kontaktu horních a dolních zubů a mezi zubními oblouky zůstává mezera, označuje se také jako hiatodontia, resp. hiatodoncie.. >> detail