Lékařský termín pro zánětlivé postižení míchy, které může vzniknout po infekci nebo při autoimunitní reakci a projevit se neurologickými potížemi, v některých souvislostech se tímto označením míní také zánět kostní dřeně.. >> detail
V medicíně jde o označení pro zhoubný nádorový útvar složený převážně z myeloblastů, tedy velmi nezralých buněk myeloidní krvetvorby. Název je odvozen z řec. myelos a blastos a takové ložisko se může objevit i mimo kostní dřeň jako solidní projev chorob myeloidní řady, například v souvislosti s akutní myeloidní leukémií.. >> detail
V anatomii se tím míní myelocélie, tedy centrální kanál míchy, úzká dutina probíhající v její ose, která je vystlaná ependymem a obsahuje mozkomíšní mok.. >> detail
Hematologický termín označující myelocytémii, tedy zvýšený výskyt nezralých myeloidních buněk v periferní krvi, který se objevuje při granulocytární leukémii. V dnešní praxi se tento pojem nejčastěji spojuje s chronickou myeloidní leukémií, nemocí krvetvorby vycházející z kostní dřeně. Název vychází z řeckých základů myelos (dřeň) a haima (krev).. >> detail
(z řec. myelos mícha, dys- porucha nebo poškození, plasis tvoření) vrozená porucha vývoje míchy způsobená chybným utvářením nervové tkáně v embryonálním období, často se projevuje v dolní části páteře a může souviset s rozštěpovými vadami a následnými neurologickými potížemi.. >> detail
Lékařské radiologické vyšetření známé jako myelografie, při němž se po podání kontrastní látky do prostoru s mozkomíšním mokem rentgenově zobrazuje páteřní kanál, aby se posoudil jeho tvar a případné zúžení nebo útlak nervových struktur.. >> detail
(z řec. myelos mícha nebo dřeň, řec. malakia měkkost) Patologický stav, při němž dochází ke změknutí a postupnému rozpadu tkáně míchy. Nejčastěji se rozvíjí po poškození páteře, kdy je mícha v místě poranění mechanicky utlačována, případně se může objevit i při nedostatečném prokrvení, a mívá za následek neurologické poruchy.. >> detail
