V psychologii se jako motivy neboli pohnutky označují faktory, které člověka popohánějí k určitému chování, případně vysvětlují i to, proč se do nějaké činnosti nepustí. Může jít třeba o aktuální potřeby, prožívané emoce, osobní hodnoty nebo zájmy. Motiv lze chápat jako dynamickou dispozici: jednak udává směr, tedy k čemu jedinec míří, a zároveň má určitou sílu, s jakou na člověka naléhá, a jak dlouho dokáže jeho jednání udržovat. Ne všechny pohnutky jsou plně vědomé, protože část z nich vzniká z automatických naučených reakcí a podmíněných reflexů, takže si člověk své důvody někdy neuvědomí jasně ani je neumí snadno pojmenovat. Vědomé rozhodování proto často vyrůstá ze směsi uvědomovaných záměrů a skrytých tendencí. Motivace bývá vícevrstevnatá a lidské jednání se obvykle opírá o několik motivů současně, které se mohou i střetávat, například snaha uspět a obava ze selhání. Neuspokojené potřeby zvyšují vnitřní napětí a aktivaci, zatímco jejich naplnění vede k poklesu tohoto napětí a k návratu k větší psychické rovnováze. Každý motiv se tak vyznačuje cílem, mírou proměnlivosti podle situace a intenzitou i vytrvalostí, s jakou ovlivňuje chování a prožívání.. >> detail
Poměrně mladý vědní obor a vysokoškolská specializace, která zkoumá lidský pohyb – hrubou i jemnou motoriku, pohybové schopnosti a dovednosti, jejich vývoj, souvislosti s psychikou i odchylky a poruchy pohybu a možnosti jejich léčby.. >> detail
léčebný a rehabilitační pohybový přístroj s motorickým pohonem, určený k pasivnímu či asistovanému procvičování a obnově funkce horních i dolních končetin. >> detail
