V běžné řeči jde o sklon k velikášství, kdy člověk nerealisticky nadhodnocuje vlastní schopnosti, zásluhy nebo plány a má potřebu působit velkolepě. Označení má původ v řečtině, kde megas vyjadřuje něco velkého.;V psychologii a psychiatrii se tím míní stav, při němž se objevují grandiózní představy až bludy, například pevné přesvědčení o vlastní výjimečnosti, moci nebo zvláštním poslání navzdory realitě. V praxi se na to často pohlíží spíš jako na příznak, který doprovází manické či psychotické poruchy, než jako na samostatnou diagnózu.. >> detail
Lékařský výraz pro abnormální zvětšení končetiny nebo končetin, kdy jsou výrazně větší než odpovídá běžným tělesným proporcím. Obvykle souvisí s nadměrným růstem kostí i měkkých tkání a může být vrozené nebo provázet některé poruchy růstu.. >> detail
Odborný výraz pro stav, kdy jsou chodidla, případně i celé nohy, nápadně větší než je obvyklé. Pojem vychází z ř. megas-megalu (veliký) a ř. pus-podos (noha) a může souviset například s poruchami růstu nebo jinými onemocněními vedoucími ke zvětšení končetin.. >> detail
Vzácněji užívaný řecký pojem pro okázalou štědrost a ušlechtilou velkodušnost, která se projevuje ochotou dávat či konat ve velkém měřítku, často s důrazem na reprezentaci a veřejný dojem.. >> detail
Zraková percepční porucha, při které člověk postižený tímto stavem vidí okolní předměty nepřiměřeně zvětšené, tedy jako větší, než jaké jsou ve skutečnosti.. >> detail