Psychická tendence dívat se na realitu „přes černé brýle“: člověk přehnaně zdůrazňuje negativní události a problematické stránky situací, aktivně vyhledává pesimistické výklady a naopak pozitivní informace přehlíží, zlehčuje nebo o nich pochybuje. Často se vyskytuje u osob se subdepresí či depresí. Protikladem je mentální růžový filtr (růžové brýle).. >> detail
postupné, často nestejnoměrné slábnutí vybraných kognitivních funkcí, které vede k horšímu mentálnímu výkonu a k omezení schopnosti efektivně pracovat s informacemi, učit se a řešit úlohy. >> detail
Kognitivní proces, při němž člověk při zpracování podnětů selektivně propouští jen část informací a zbytek potlačí, často podle toho, co považuje za relevantní vzhledem ke svým očekáváním, cílům či předchozím zkušenostem. Může být užitečný, protože snižuje zahlcení a pomáhá odfiltrovat nepřesnosti, zároveň ale může vést k chybám v úsudku, pokud se opomíjejí podstatná data nebo se upřednostňuje pouze to, co zapadá do již vytvořeného názoru. Tento jev souvisí s omezenou kapacitou pozornosti a pracovní paměti a bývá popisován i jako forma kognitivního zkreslení.. >> detail
Míra intelektového potenciálu a kognitivních schopností člověka, tedy jak účinně dokáže přemýšlet, učit se, plánovat a zvládat složitější úkoly, což se obvykle odráží v tom, jak náročnou pracovní roli je schopen dlouhodobě dobře vykonávat. V praxi se bývá posuzována například psychologickými metodami zaměřenými na úsudek, pozornost a řešení problémů.. >> detail
Subjektivní pocit, že je mysl „zamořená“ či „nakažená“ (jako by došlo k poškození, ublížení nebo ztrátě), doprovázený prožitkem vnitřní špíny a nečistoty, i když se člověk ničeho reálně nečistého nedotkl.. >> detail
V kognitivní psychologii jde o vnitřní, osobně zabarvený obraz reality, tedy mentální model prostředí, který si člověk vytváří a podle nějž se následně orientuje a usuzuje na vztahy mezi místy nebo jevy.;V oblasti učení, plánování a práce s informacemi je to vizuální způsob zápisu, který propojuje nápady do sítě či větví kolem ústředního tématu, často s využitím klíčových slov a grafických prvků, aby se usnadnilo porozumění i dlouhodobé zapamatování.. >> detail
Subjektivní, symbolicky zjednodušené schéma v mysli, které zachycuje uspořádání míst nebo objektů a jejich vzájemnou polohu. Zároveň jde o osobně strukturovaný, graficky vyjádřitelný způsob, jak si třídit a propojovat poznatky a nápady k určitému tématu. Využívá se například při orientaci, plánování trasy nebo při učení, přičemž se může lišit člověk od člověka a obsahovat nepřesnosti dané zkušeností a pozorností.. >> detail
