soubor utajených či zasvěcovacích učení a s nimi spojených symbolických obřadů provozovaných v uzavřených společenstvích, někdy podmíněných přísahou mlčenlivosti, obecné označení pro esoterické a duchovní nauky (náboženské i nenáboženské), které slibují „hlubší“ poznání přístupné jen zasvěceným – v antice se tak mluvilo i o iniciačních slavnostech typu eleusínských obřadů, v novější době např. o rituálech bratrských řádů určených pouze jejich členům. >> detail
nábožensko‑esoterické učení, které vykládá tzv. mystéria jako skryté duchovní pravdy a zabývá se jejich symbolikou i utajovanými iniciačními rituály a obřady. >> detail
Obecně výraz pro něco utajeného nebo obtížně vysvětlitelného, tedy tajemství.;V náboženském a teologickém kontextu označuje posvátnou, skrytou skutečnost přístupnou hlavně zasvěceným, často spojenou s iniciačním obřadem, v křesťanské tradici se tím někdy míní také svátost (lat. sacramentum) a Boží záměr, který se postupně zjevuje.. >> detail
silný mysticko‑náboženský prožitek posvátna, v němž se současně pojí bázeň a děs s úžasem, pocitem tajemství a uchvácením majestátem něčeho, co člověka přesahuje. >> detail