Historická teorie známá jako mesmerizmus, původně spojená se jménem Franze Antona Mesmera, vycházela z představy tzv. živočišného magnetismu a z ní odvozovala možnost působit na člověka sugescí a stavem podobným hypnóze, mimo jiné s cílem zmírňovat potíže a podporovat léčbu.. >> detail
Embryologický termín pro mezodermový záhyb či pruh tkáně, který v časném vývoji upevňuje vznikající srdce k okolní stěně a působí jako jeho dočasný závěs. Pojmenování má původ v řečtině a odkazuje na srdce.. >> detail
Mezokolopexe je chirurgický zákrok, při němž se mesocolon, tedy okruží tračníku, cíleně připevní k okolním strukturám v dutině břišní, aby se zpevnil jeho závěs a omezila nadměrná pohyblivost tračníku, například jako prevence stáčení či posunů.. >> detail
Vnitřní pletivo listové čepele ležící mezi pokožkou na lícní a rubové straně, obvykle tvořené asimilačním parenchymem s chloroplasty, kde probíhá podstatná část fotosyntézy i výměna plynů.. >> detail
Anatomický termín užívaný v embryologii pro peritoneální záhyb v oblasti urogenitálního hřebene, který v období formování pohlavních orgánů souvisí s plica genitalis a podílí se na jejich uchycení k okolním tkáním. Název je odvozen z ř. mesos a l. genitalia.. >> detail
V medicíně se tímto názvem označuje světlobuněčný nádor, který byl tradičně vykládán jako útvar vznikající z embryonálních pozůstatků mezonefrotické (Wolffovy) tkáně, tedy tkáně související s dočasným vývojovým stadiem ledviny. Termín se objevuje zejména v souvislosti s nádory v oblasti urogenitálního aparátu.. >> detail
Embryonální, přechodně fungující typ ledviny u obratlovců, který představuje střední fázi mezi nejranějším a definitivním ledvinným orgánem. Označení vychází z ř. mesos „střední“ a ř. nefros „ledvina“. V průběhu vývoje může krátce zajišťovat vylučování a později je nahrazen konečnou ledvinou, přičemž některé jeho struktury mohou přetrvat a u savců souvisejí s vývojem částí pohlavních vývodů.. >> detail
