Memorabilie jsou (knižně) paměti, vzpomínky a zápisky, které uchovávají obraz určité osoby, doby či události, například rukopisné sborníky nebo soubory poznámek. V modernějším užití se tak označují také sběratelské předměty a suvenýry spojené s významnými osobnostmi, organizacemi či událostmi – tedy tzv. memorabilia, jako jsou dopisy, fotografie, plakáty, hudební či sportovní artefakty, které mají hodnotu díky své pamětihodnosti a vztahu k minulosti.. >> detail
Mezi nejčastější závady mnestických funkcí (tj. ukládání, uchovávání a vybavování informací) patří:
- deteriorace: celkové oslabení výkonu, často při únavě či vyčerpání, při organickém podkladu mívá postupný a nevratný charakter. Postižena může být jedna složka (nejčastěji vštípivost – schopnost přijímat a ukládat nové informace) nebo všechny.
- Palimpsest („alkoholické okénko“): výpadek vybavování v důsledku intoxikace alkoholem, drogami nebo po narkóze.
- amnézie: úplná (totální) nebo částečná (parciální, „ostrůvkovitá“) ztráta deklarativních vzpomínek, jedinec si nevybaví určité časové období.
- Retrográdní amnézie: chybí vybavení událostí před úrazem hlavy, otřesem mozku či kómatem.
- Anterográdní amnézie: neschopnost ukládat a následně vybavovat nové informace po poškození (např. po úrazu), může být totální nebo parciální.
- Hypermnézie: nezvykle zvýšená schopnost vybavování (celkově nebo jen selektivně pro určité obsahy).
- Hypomnézie: celkové či částečné snížení výkonu, typicky např. při únavě.
- Paramnézie: zkreslení a klamy ve vzpomínkách, tedy narušené uchování nebo reprodukce obsahu.
- Ekmnézie: mylné časové zařazení vybavené vzpomínky (minulé je prožíváno jako přítomné).
- Vzpomínkový klam: nereálná událost se jeví jako skutečně prožitá a člověk je o její pravdivosti pevně přesvědčen.
- kryptomnézie: vybavený obsah je považován za vlastní nový, originální nápad (riziko neúmyslného plagiátorství).
- Konfabulace: zaplňování mezer smyšlenými údaji vytvářenými ad hoc.
- Bájivá lhavost (pseudologia phantastica): dlouhodobé líčení vymyšlených, často dramatických příběhů, v nichž je jedinec hlavní postavou.
Zapomínání („vyhasínání spojů“) ovlivňuje zejména: časový odstup (s delším intervalem se ztrácí více), povaha učiva (smysluplné a logicky uspořádané přetrvává déle než nesourodé), způsob osvojení (porozumění a návaznost na vlastní zkušenost), počet opakování a také individuální faktory (věk, osobnostní rysy, motivace) i zvláštní okolnosti (silně afektivní situace, onemocnění apod.).
Pokles mnestické výkonnosti bývá spojen s únavou, vyčerpáním, neurotickým laděním nebo organickým poškozením mozku (např. arteriosklerotické změny ve vyšším věku). U seniorů bývá relativně lépe zachováno vybavování dávných událostí, zatímco potíže se týkají hlavně nově ukládaných informací.. >> detail
paměť zaměřená na předměty, tedy schopnost uchovávat a následně si znovu vybavovat věci a informace o nich, například jejich podobu nebo vlastnosti. >> detail
