Slovotvorný prvek stojící na začátku složených výrazů, který naznačuje vztah k tmavému zabarvení, někdy až k černému vzhledu. Původ má v řeckém slově melas ve významu černý.;V medicíně a biologii se tento základ užívá v odborných názvech pro děje a struktury spojené s pigmentem melanin a se zvýšenou pigmentací, typicky v pojmenování některých kožních změn, buněk nebo nádorových onemocnění.. >> detail
Výraz má původ v ř. melas-melanos. V lékařství jde o velmi agresivní pigmentový nádor kůže, který může vyrůstat z některých melanocytárních névů v oblasti rozhraní kožních vrstev. Nádor je tvořen atypicky změněnými melanoblasty a často má sklon k rychlému růstu, prorůstání do hloubky a časnému metastazování, proto je zásadní jeho včasné rozpoznání a odstranění.. >> detail
Melanoblast je časná vývojová pigmentová buňka schopná vytvářet a nést melanin. Typicky vzniká během embryogeneze z buněk neurální lišty, migruje do kůže a následně se vyzráváním mění v melanocyt. Pojmenování je odvozeno z řeckého melas ve významu černý a blastos jako zárodek či výrůstek.. >> detail
Označení pro nezvykle výrazné ztmavnutí kůže, tedy hyperpigmentaci, nejčastěji danou zvýšeným množstvím melaninu. Pojem je odvozen z řeckých kořenů vyjadřujících černou barvu a kůži a může se objevovat například u některých chorob, po zánětu nebo vlivem léků.. >> detail
Biologický proces syntézy pigmentu melanin, který probíhá především v melanocytech a ovlivňuje pigmentaci tkání, zároveň se uplatňuje jako součást ochrany proti účinkům UV záření. Název je odvozen od melaninum, melanin, a z řec. genesis, tedy vznik.. >> detail
Odborný výraz pro melanogen, tedy původně bezbarvou sloučeninu považovanou za předstupeň melaninu, která se při kontaktu s kyslíkem nebo jinými oxidačními vlivy postupně mění na tmavý melanin. Pojmenování je odvozeno z řeckého základu vztahujícího se k černému zabarvení.. >> detail