(lat.) ustálený obrat, kterým mluvčí dává najevo, že následující tvrzení je jen jeho osobní pohled. Do češtiny se obvykle převádí jako podle mého názoru nebo jak to posuzuji já, často v odborné či polemické debatě s nádechem zdrženlivosti.. >> detail
Americký sociální psycholog a filozof, který je obvykle uváděn mezi hlavními osobnostmi symbolického interakcionismu. Jádrem jeho přístupu je sociální já neboli Self, tedy představa, že identitu i chápání světa si člověk postupně vytváří v průběhu komunikace a kontaktu s druhými lidmi. Jedinec je v tomto pojetí nejen samostatně jednající aktér, ale zároveň je formován očekáváními, rolemi a vztahy, do nichž je zapojen. Pro úspěšné dorozumění je rozhodující, zda lidé sdílejí stejné diskurzivní univerzum, což je společné pole významů, v němž gesta i slova vyvolávají podobné interpretace. Když tato sdílená rovina chybí, roste riziko nedorozumění a komunikace se snadno zablokuje, jako by účastníci používali odlišné jazyky. V odborných textech bývá řazen také k sociálnímu behaviorismu, protože zdůrazňoval pozorovatelné jednání a sociální situace jako klíč k vysvětlení psychických procesů. Jeho myšlení navazuje na americký pragmatismus a významně ovlivnilo pozdější vývoj sociální psychologie, mimo jiné přes práci Mind, Self, and Society sestavenou z jeho přednášek.. >> detail
Učení založené na porozumění, kdy si člověk nové informace neosvojuje jen nazpaměť, ale aktivně je spojuje s předchozími znalostmi, hledá vztahy a dokáže je využít v různých situacích. V pedagogice a psychologii se tím často označuje přístup popsaný Davidem Ausubelem, který zdůrazňuje začlenění nových poznatků do existujících kognitivních struktur.. >> detail