Metabolometrie označuje kvantitativní měření metabolismu, tedy sledování a vyhodnocení intenzity látkových přeměn v organismu, tkáni nebo buňkách. Název vychází z řeckého metabole ve významu přeměna a z přípony -metria, která vyjadřuje měření. V praxi se může odhadovat například z dýchacích parametrů nebo ze změn hladin vybraných metabolitů.. >> detail
Ve fyzice: bod, v němž se přímka působení vztlakové síly plovoucího tělesa protíná s osou plování. Metacentrická výška je vzdálenost mezi těžištěm plovoucího tělesa a tímto bodem.. >> detail
metakognice – uvědomování si a porozumění vlastním poznávacím (kognitivním) procesům, tedy poznání a zhodnocení vlastních schopností a dovedností, preferovaných stylů učení i používaných strategií. >> detail
Metakognitivní znalosti a dovednosti se týkají schopnosti uvědomovat si a hodnotit vlastní (subjektivní) poznávací procesy, používané strategie učení a jejich účinnost, a také je cíleně řídit a upravovat tak, aby se učení co nejvíce zlepšovalo a zefektivňovalo.. >> detail
Metakognitivní strategie – vědomě používané postupy, jimiž člověk plánuje, řídí, průběžně sleduje a hodnotí své vlastní myšlení a učení (tedy seberegulace kognitivních procesů).. >> detail
data, která mají cíl popisovat jiná data. Slovo metadata vzniklo složením slov meta = řecky za, mezi a data = to co je dáno. Metadata jsou strukturovaná data o datech, která je popisují a umožňují jejich prohledávání a procházení, např. katalogizační lístek v knihovně, ale například i ukrytá data v HTML dokumentu či popis dat v e-learningu.. >> detail
V chemii odvozená sloučenina, která se od výchozí liší uspořádáním dvou substituentů na benzenovém kruhu: jsou navázány na uhlících 1 a 3 (meta poloha).. >> detail
Srovnej metanarace, tedy projev nebo vyprávění, které se samo na sebe odkazuje a průběžně reflektuje vlastní způsob vyprávění či komunikace.. >> detail
V medicíně jde o označení pro střevní chorobu, jejíž průběh a projevy se nápadně podobají úplavici (dysenteria), i když může mít jiný původ nebo průběh než pravá úplavice.. >> detail
Nejobecnější rovina etické filozofie, která se místo konkrétních pravidel chování zabývá tím, co morálka vlastně je. Ptá se, odkud se berou morální normy, jaký je smysl a funkce morálních pojmů a zda morální soudy mohou mít pravdivostní hodnotu. Zároveň řeší, jestli morální hodnocení popisuje nějakou na člověku nezávislou skutečnost, nebo spíš vyjadřuje postoje, preference či emoce lidí.. >> detail