V politické teorii a praxi jde o způsob uvažování o moci, v němž se postupy hodnotí hlavně podle výsledku. Morální ohledy a pravidla slušnosti ustupují do pozadí, pokud překážejí prosazení záměru, udržení vlivu nebo porážce soupeře. Termín se tradičně spojuje se jménem Niccolò Machiavelli a jeho úvahami o efektivním vládnutí.;V psychologii označuje chladně vypočítavý rys osobnosti, pro který je typická nedůvěra k lidem, instrumentalizace vztahů a ochota využívat manipulaci k prosazení vlastních zájmů. Často se uvádí v souvislosti s tzv. temnými rysy osobnosti.. >> detail
Osoba hlásící se k politickému myšlení Niccolòa Machiavelliho, renesančního italského diplomata a autora spisu Il Principe, a v širším užití také člověk, který v politice nebo mocenském soupeření uvažuje chladně pragmaticky, upřednostňuje dosažení cíle před etickými zásadami a volí postupy hlavně podle jejich účinnosti.. >> detail
schopnost chytře a strategicky uvažovat a jednat, která je používána jako nástroj k prosazení vlastních úzce sobeckých osobních zájmů, cílů a získání výhod či zisku, často i bez respektu k morálním zásadám. >> detail
politický způsob uvažování, který podřizuje rozhodování a jednání získání či udržení moci a splnění záměrů, i když to vyžaduje tvrdé, účelové nebo klamné postupy a etická pravidla ustupují do pozadí, často spojované s dílem Niccolò Machiavelliho;v psychologii a běžné řeči označení pro postoj nebo osobnostní rys, kdy člověk jedná chladně kalkulovaně, využívá manipulaci a intriky k prosazení vlastního prospěchu a k ostatním přistupuje spíše nedůvěřivě, někdy řazené mezi tzv. temnou triádu rysů. >> detail
Politická doktrína odvozovaná z myšlenek renesančního italského diplomata a autora Niccolò Machiavelliho, známého například spisem Il Principe, zároveň se tím běžně míní způsob vládnutí či politického jednání, který dává přednost účelnosti a udržení moci před morálkou a připouští i neetické postupy, označení se rozšířilo původně spíše jako výtka ze strany jeho kritiků.. >> detail
Termín zavedený britským neurofyziologem a průkopníkem rané robotiky Williamem Greyem Walterem pro autonomního robota, který skutečně samostatně funguje v prostředí, má jen velmi jednoduché „mozkové“ řízení tvořené základními regulačními obvody a díky zpětné vazbě se umí alespoň v omezené míře přizpůsobovat zkušenosti, tedy učit se. Pojem se objevuje v souvislosti s jeho experimenty s ranými kybernetickými stroji, kde z jednoduchých pravidel vznikalo překvapivě komplexní chování.. >> detail
Okázalé, někdy až přehnané zdůrazňování tradičně chápané mužnosti a dominance, tedy vystavování „správných“ mužských rolí, tvrdosti a sexuální síly, často i s nádechem nadřazenosti vůči ženám.. >> detail