Schopnost některých organismů nebo jejich buněk přetrvávat a fungovat i při působení chemických látek, takže daná látka na ně má jen malý nebo žádný účinek. Může se týkat například mikrobů, parazitů či nádorových buněk a bývá podmíněna mechanismy jako změna místa účinku, enzymatické zneškodnění látky nebo její aktivní odčerpávání z buňky.. >> detail
V medicíně, zejména v onkologii, se tím popisuje nádor nebo buňky, které jsou na chemoterapeutika dobře vnímavé a léčba u nich mívá účinek, opakem je chemoresistence. Etymologicky se výraz vztahuje k ř. chemeia a k l. sentire (vnímat).. >> detail
(biol.) řízený pohyb organismů nebo buněk jako reakce na chemický podnět, často podle koncentračního gradientu určité látky (směrem k němu nebo od něj). >> detail
Směrovaný pohyb buněk nebo velmi jednoduchých organismů vyvolaný chemickými signály v okolí. Jedinec se orientuje podle rozdílů v koncentraci určité látky, například podle gradientu živin či toxických sloučenin, a podle toho upravuje směr i rychlost pohybu. Rozlišuje se varianta kladná, kdy se pohyb stáčí ke zdroji přitažlivé látky, a varianta záporná, kdy se organismus naopak vzdaluje od odpuzujícího podnětu. Tento mechanismus je typický u bakterií a prvoků, ale obdobně se mohou řídit i buňky mnohobuněčných organismů, třeba leukocyty naváděné chemokiny do místa zánětu.. >> detail
Chemoterapie je léčebný postup založený na podávání látek připravených nebo upravených chemickou cestou. V medicíně se tím obvykle rozumí užití cytostatik či jiných protinádorových přípravků k potlačení růstu a dělení buněk u nádorových onemocnění, přičemž podobný princip se může uplatnit i u některých infekčních či parazitárních chorob. Protože tyto látky často zasahují i zdravé tkáně, léčba vyžaduje přesné dávkování a průběžné sledování pacienta.. >> detail
Termín odvozený z řečtiny označuje biologickou směrovou odpověď, při níž se buňky, jednobuněčné organismy nebo některé rostlinné struktury přesouvají či rostou podle chemických signálů v okolí, často podél rozdílu koncentrací látek. V medicíně se tím popisuje také naváděná migrace fagocytů a dalších leukocytů do zánětlivého ložiska, kde pak mohou zahájit obrannou reakci.. >> detail
Psychologický termín označující trvalejší strach z prožívání štěstí a radosti nebo vyhýbání se situacím, které by mohly vyvolat pozitivní emoce. Postižený může očekávat, že po chvílích pohody přijde „trest“, neštěstí či zklamání, cítit vinu za vlastní úspěch, mít obavy ze závisti okolí nebo ze ztráty kontroly, a proto radost tlumí, znehodnocuje, odkládá nebo si ji nedovolí. V praxi se může projevovat odmítáním oslav, vztahů či nových příležitostí a sebesabotáží. Slovo je odvozeno z řec. chairo (radovat se) a phobos (strach). Cherofóbie není samostatnou diagnózou v DSM-5 ani ICD-11, v odborných textech se spíše popisuje jako „fear of happiness“ související s úzkostí, depresí nebo traumatem. Od anhedonie se liší tím, že radost je možná, ale je vnímána jako hrozba.. >> detail
V psychologii jde o chorobně zesílený, iracionální strach z prožívání štěstí a radosti nebo z prostředí, kde se lidé baví, takže člověk může záměrně odmítat příjemné zážitky a setrvávat ve skleslé, až depresivně laděné náladě. Někdy bývá spojený s úzkostí a s očekáváním, že po veselí nutně přijde něco nepříjemného.. >> detail
