Předpona používaná ve složeninách, která odkazuje na chemii a chemické procesy nebo látky, například v názvech oborů, metod či jevů spojených s reakcemi a složením materiálů.. >> detail
V lékařském významu se tím míní chemodektom, nádor vycházející z buněk chemoreceptorového aparátu patřících k paragangliím, často v oblasti glomus caroticum nebo u aortálních tělísek. Označení je odvozeno z řeckých kořenů vztahujících se k chemii a k přijímání či vnímání podnětů.. >> detail
Silná obava nebo až úzkostný odpor vůči chemii a zejména vůči látkám či produktům vnímaným jako „chemické“, často založený na mylné představě, že „přírodní“ je vždy bezpečné a „syntetické“ nutně škodí. V praxi se může projevovat odmítáním běžných přípravků a potravin s přísadami, i když jejich rizika závisí hlavně na dávce, způsobu použití a konkrétní látce.. >> detail
organismus, jenž získává energii z chemických reakcí, konkrétně z oxidace organických látek, podle dostupnosti kyslíku rozlišujeme dva způsoby: bez O2 probíhá kvašení, zatímco za přítomnosti O2 probíhá dýchání. >> detail
V lékařství jde o postup, při kterém se tělní konkrementy, typicky žlučové kameny, cíleně rozpouštějí působením chemických látek. V praxi se využívají například léčiva odvozená od žlučových kyselin nebo jiné roztoky podané tak, aby se kámen postupně rozpadl a bylo možné vyhnout se operačnímu řešení u vhodně vybraných pacientů.. >> detail
Pojem s kořeny v řečtině (chemeia, morphosis) používaný hlavně v biologii pro změny tvaru, stavby a celkového vývojového průběhu organismu, které vzniknou působením chemických faktorů. Chemické látky mohou ovlivnit morfogenezi a růst, takže se projeví odlišný vzhled nebo vývojové odchylky, často jako reakce na hormony, některá léčiva či kontaminanty z prostředí, aniž by nutně došlo k genetické změně.. >> detail
