Slovotvorný prvek užívaný jako první část složených výrazů, který označuje souvislost s chemickým prvkem chrom nebo s jeho sloučeninami, tedy význam ve smyslu chromový, často v terminologii chemie a materiálových oborů.. >> detail
Chronické houbové onemocnění kůže, někdy zasahující i podkoží, jehož název odkazuje na barevnost původců. Typicky je způsobené tmavě pigmentovanými vláknitými houbami a projevuje se pomalu se zvětšujícími uzly či bradavičnatými ložisky se změněným zbarvením, která se mohou rozpadat a přecházet ve vředovité defekty, často po zavlečení infekce drobným poraněním.. >> detail
Jde o jev, při němž jsou slzy nebo zaschlý výtok kolem oka načervenalé kvůli porfyrinovým pigmentům, které se tvoří například v Harderově žláze. Často se pozoruje u potkanů, zejména při stresu nebo zhoršené kondici, a může být zaměňován za krvácení, i když krev obvykle nejde.. >> detail
Odborný medicínský pojem pro slzení, při němž jsou slzy viditelně zbarvené, často do růžova až červena, takže mohou působit jako „krvavé“ slzy. Název je odvozen z řeckého chroma (barva) a dakryon (slza). Změna barvy může souviset například s příměsí krve, s pigmenty nebo s některými chorobnými stavy slzného aparátu a obvykle je důvodem k vyšetření.. >> detail
Konjugovaná bílkovina, která obsahuje pevně vázanou nebílkovinnou pigmentovou část (chromofor nebo prostetickou skupinu), takže je zbarvená a její barva bývá spojena i s biologickou funkcí, třeba s vazbou plynů nebo přenosem elektronů.. >> detail
Dermatologický výraz pro zbarvení vlasů, případně pro změnu jejich odstínu. Původ má v ř. chroma (barva) a v ř. thrix-trichos (vlas) a může se používat jak pro běžné, tak i pro neobvyklé zabarvení způsobené vnějšími vlivy nebo některými chorobami.. >> detail
Páskovitě až nitkovitě uspořádaná struktura v jádře buňky, kde je dlouhá molekula DNA, tedy deoxyribonukleové kyseliny, zabalena a stabilizována bílkovinami, aby se mohla bezpečně uchovávat a při dělení buněk předávat genetická informace.. >> detail
