Zánětlivé onemocnění oka, při kterém jsou zároveň postiženy sítnice i cévnatka (živnatka), často jako součást zánětu zadní části uvey a někdy v návaznosti na infekci.. >> detail
Přídavné jméno užívané v embryologii pro útvary, které se vztahují zároveň k chorionu, tedy vnější plodové bláně, i k žloutkovému váčku, jehož označení vychází z lat. vitellinus. Žloutkový váček se v raném období vývoje podílí mimo jiné na prvotní krvetvorbě.. >> detail
V medicíně jde o vývojovou anomálii připomínající nádor, kdy se během embryonálního vývoje oddělí kousek jinak normální tkáně a usadí se na neobvyklém místě. Název vychází z řec. chorizein, tedy oddělovat, a obvykle nejde o pravý novotvar, spíše o heterotopii tkáně.. >> detail
patologicky silná úzkost a strach spojené s tancem nebo už jen s představou, že bude člověk nucen tančit, často vedoucí k vyhýbání se tanečním situacím a k typickým projevům úzkosti, jako je bušení srdce či třes. >> detail
V anatomii oka označuje choroidea cévami hustě protkánou vrstvu oční stěny mezi bělmem a sítnicí, která zajišťuje výživu sítnice a svým pigmentem omezuje odrazy světla uvnitř bulbu.. >> detail
Vzácné, zpravidla dědičně podmíněné degenerativní onemocnění oka, při němž dochází k postupné atrofii a zániku cévnatky (choroidea) a často i k následnému poškození navazujících struktur sítnice. Klinicky se to projevuje pozvolným zhoršováním vidění, typicky nejprve šeroslepostí a postupnou ztrátou periferního vidění. V praxi se často popisuje X‑vázaná recesivní dědičnost, takže těžší průběh mívají muži.. >> detail
Zánětlivé onemocnění cévnatky oka (choroidea), často řazené mezi projevy zadní uveitidy. Může mít infekční i neinfekční příčiny a při delším trvání může vést k jizvení a zhoršení vidění. Uvádí se například difúzní forma, lat. diffusa, kdy je postižení rozšířené na větší ploše cévnatky, a typ guttata spojený s degenerativními změnami a výskytem drobných žlutavých skvrn na očním pozadí.. >> detail
Oční lékařský termín pro zánětlivé postižení cévnatky (choroidea) a řasnatého tělesa (corpus ciliare), tedy částí uvey. V medicínském názvosloví přípona -itis obvykle vyjadřuje zánět.. >> detail
V lékařství a zejména v oftalmologii jde o choroidoiritidu, tedy zánětlivý stav, při němž jsou současně postiženy choroidea (cévnatka) i iris (duhovka). Řadí se mezi uveitidy a může se projevovat bolestí oka, světloplachostí a zhoršením vidění.. >> detail
Zánětlivé onemocnění, při němž je zasažen plexus choroideus a zároveň měkké mozkové pleny (meninx plena). Často mívá charakter lymphocytaria, tedy s převahou lymfocytů v zánětlivé reakci, a může se projevit typickými příznaky podráždění plen, například bolestí hlavy, horečkou a ztuhlostí šíje.. >> detail