Jedná se o neurogenní motorickou poruchu řeči, při níž je narušené provedení jemných pohybů mluvidel, takže se zhoršuje výslovnost a přesnost artikulace. Vzniká v souvislosti se stavem charakterizovaným omezením hybnosti a zvýšeným svalovým napětím, který doprovází dysfunkci bazálních ganglií a dalších extrapyramidových okruhů, typicky u parkinsonských syndromů. Řeč pak mívá chudou melodii a je málo výrazná, často bývá zpomalená, ale mohou se objevovat i krátké úseky náhlého zrychlení, hlas bývá slabší a celková srozumitelnost klesá. Protože jde hlavně o poruchu motorické realizace, porozumění obsahu sdělení může zůstat relativně zachované. Jako podklad se uvádí postižení extrapyramidového systému s dopadem na bazální ganglia, přičemž mezi možné příčiny patří neurodegenerativní procesy včetně Parkinsonovy nemoci nebo nežádoucí účinky některých léků.. >> detail
Porucha motorického provedení řeči nervového původu: při poškození jader nebo průběhu hlavových nervů, které ovládají svaly potřebné k mluvení, je narušena tvorba hlásek a jejich výslovnost. Řeč bývá jednotvárná a málo srozumitelná, často se objevuje hypernazalita, chrapot a také potíže s polykáním i dýcháním. Porozumění řeči zůstává zachované. Za typické místo léze se považuje dolní motorický neurón, časté příčiny zahrnují infekce centrální nervové soustavy, nádory a úrazy hlavových nervů.. >> detail
Neurologicky podmíněná porucha motoriky řeči, při níž se zhoršuje koordinace pohybů mluvidel a tím i srozumitelnost výslovnosti, zatímco jazykové porozumění a schopnost vytvořit sdělení zůstávají zpravidla zachované. Vzniká při rozsáhlejším nebo vícečetném postižení centrálního nervového systému, například u některých neurodegenerativních chorob, a v klinickém obrazu se mohou zároveň objevovat chabé i spastické projevy, takže řeč bývá neobratná, může kolísat tempo a měnit se kvalita hlasu.. >> detail
Neurogenní porucha motorického provedení řeči (výslovnosti a artikulace) vznikající při postižení centrálního/horního motorického neuronu. Projevuje se příznaky centrální parézy (spasticitou), často také poruchami polykání a celkové hybnosti, se zmenšeným rozsahem a zpomalením pohybů. Řeč je pomalá a namáhavá, může docházet k protahování hlásek a slov, srozumitelnost je snížená a delší promluva může být až nesrozumitelná, přičemž porozumění řeči bývá většinou zachováno. Nejčastějšími příčinami jsou cévní mozková příhoda, nádor a úraz centrální nervové soustavy.. >> detail
Odchylka od fyziologického držení těla, tedy narušený postoj nebo jeho funkce, často popisovaná v rehabilitaci a posturologii a spojená s nevyváženým zatížením pohybového aparátu.. >> detail
V klinické praxi jde o označení pro poruchu chůze, kdy je chůze nejistá nebo výrazně obtížná a člověk může mít problém udržet stabilitu už ve stoji i při samotném kroku. Česky se používá také název dysbazie. Termín je odvozen z ř. dys- ve významu porucha a z ř. basis ve smyslu chůze. U cévního, angiosklerotického původu se potíže často pojí s aterosklerotickým postižením tepen dolních končetin, při zátěži se objevuje bolest nebo křeče a nemocný musí chůzi přerušovat, po krátkém odpočinku se stav obvykle dočasně zlepší.. >> detail
Dysbióza, pojem vycházející z řeckého dys-, tedy porucha, označuje stav, kdy se naruší obvyklé složení a rovnováha střevní mikrobioty, hlavně bakterií, takže některé skupiny se přemnoží a jiné naopak ustupují, což může mít dopad na trávení i imunitní funkce.. >> detail
V psychiatrii jde o poruchu volní složky psychiky, při níž je narušena schopnost rozhodovat se, začínat a dotahovat cílené jednání a prosazovat vlastní záměry. Pojmenování je odvozeno z řeckých kořenů vyjadřujících porušenost a vůli a může se objevovat například u depresivních stavů, některých psychóz nebo při postižení čelních laloků.. >> detail