porucha čichového vnímání, při níž je schopnost cítit a rozlišovat pachy narušená, typicky jde o oslabení čichu označované jako hypoosmie. Může se objevit například po infekcích dýchacích cest, po úrazu hlavy nebo u některých neurologických onemocnění.. >> detail
Lékařský termín pro dysosteogenezi, tedy poruchu tvorby a zrání kostní tkáně v průběhu vývoje. Název je odvozen z řečtiny, přičemž předpona dys- vyjadřuje odchylku od normálního stavu. V klinické praxi může jít o vrozenou poruchu skeletu, která se projevuje například deformitami nebo zvýšenou křehkostí kostí.. >> detail
Lékařský pojem pro poruchu polykání, tedy situaci, kdy člověk nedokáže snadno a bezpečně posunout sousto nebo tekutinu z úst dál do jícnu. Může se projevovat pocitem, že jídlo uvázlo, kašlem či zhoršením hlasu po polknutí a vede i ke zvýšenému riziku vdechnutí potravy. Termín je odvozen z řec. dys- vyjadřujícího poruchu. Spastická forma znamená obtížné polykání vyvolané křečovitým stahem svalů, které se na polykání podílejí.. >> detail
Lékařský termín pro dysfázii, tedy narušení jazykových schopností a řečového projevu. Pojem vychází z řeckého dys- ve významu porucha a phasis jako řeč. Obvykle jde o mírnější variantu afázie, například po neurologickém postižení, kdy může být vyjadřování nepřesné, hůře srozumitelné až žvatlavé.. >> detail
V medicíně a logopedii označení poruchy plynulosti mluvy, typicky koktavosti, při níž se řeč zadrhává, mohou se objevovat opakování či bloky a vyjadřování pak působí přerušovaně až méně souvisle. Označení vychází z řec. předpony dys- vyjadřující narušení nebo obtíž.. >> detail
slabě rozvinutá schopnost samostatně kreslit, obkreslovat i rýsovat, nešikovné držení a vedení tužky, pastelky či pera, potíže s porozuměním perspektivě a celková neobratnost v jemné motorice. >> detail
