Neurotransmiter (chemický přenašeč signálu) důležitý pro činnost nervového systému. Jde o monoamin a zároveň výchozí látku pro tvorbu adrenalinu, vzniká dekarboxylací DOPA a řadí se mezi katecholaminy. Farmakologicky napodobuje účinek sympatiku a nejvýrazněji zvyšuje sílu srdečního stahu (inotropní účinek). Pokles jeho hladiny v bazálních gangliích souvisí s rozvojem Parkinsonovy nemoci. V hypofýze tlumí tvorbu prolaktinu. Poruchy jeho signalizace jsou podle některých teorií spojovány se schizofrenií, antipsychotika působí na receptory pro tuto látku. Jako lék se používá hlavně při šoku, kdy zvyšuje krevní tlak a zlepšuje prokrvení vnitřních orgánů, které bývá při šoku omezené. Řada léčiv ovlivňuje jeho metabolismus nebo účinek na těchto receptorech (např. neuroleptika, bromokriptin). Přípravky obsahující tuto látku: např. Dopmin, Tensamin.. >> detail
Dopplerův jev je fyzikální jev, při němž se pozorovaná frekvence a vlnová délka vlnění mění v důsledku vzájemného pohybu zdroje a pozorovatele. Když se zdroj a pozorovatel přibližují, pozorovaná frekvence roste a vlnová délka se zkracuje, zatímco při vzdalování frekvence klesá a vlnová délka se prodlužuje. Tento jev se uplatňuje u zvuku, světla i dalších druhů vlnění. V běžném životě je známý například ze změny výšky tónu sirény projíždějícího vozidla, ve vědě a technice se využívá v astronomii při určování pohybu hvězd a galaxií, v radaru, navigaci i v lékařství, například při dopplerovském ultrazvukovém vyšetření průtoku krve. Jev je pojmenován po rakouském fyzikovi Christianu Dopplerovi, který jej popsal v roce 1842.. >> detail
