Lékařské označení pro bolest lokalizovanou v oblasti zad, nejčastěji související se zádovými svaly, někdy i s obtížemi vycházejícími z páteře. Původ výrazu se odvozuje z l. dorsum, tedy záda, a z ř. odyne, tedy bolest, v praxi jde o příznak, který může vznikat po přetížení, při úrazu nebo u různých onemocnění pohybového aparátu.. >> detail
V anatomii označení pro dorzální flexi, tedy ohnutí segmentu končetiny směrem k hřbetní straně. Typicky jde například o přitažení nártu k bérci v hlezenním kloubu, případně o zapažení zápěstí k hřbetu ruky. Výraz je odvozen z lat. dorsum a lat. flexio a jako protipohyb se uvádí plantární flexe.. >> detail
(z lat. dorsum a planta) Anatomický výraz pro vztah ke hřbetní a plantární straně nohy, tedy pro orientaci nebo průběh od dorza nohy směrem k plosce. S tímto označením se lze setkat i při popisu zobrazení v radiologii, například u dorzoplantární projekce nohy.. >> detail
(z lat. dorsum a vola) anatomický výraz popisující směr či uložení od hřbetní strany ruky k její dlaňové ploše, tedy přechod mezi dorzální a palmární stranou.. >> detail
Souhrnné označení pro bolestivý stav v oblasti zad, který může být krátkodobý nebo dlouhodobý a často souvisí s přetížením svalů, změnami na páteři či drážděním nervových struktur.. >> detail
V anatomii znamená, že něco leží na zadní straně těla nebo je orientováno směrem k hřbetu. Používá se i jako opak k ventrální orientaci, například u dorzálních kořenů míšních nervů, které vedou hlavně citlivé informace.;V zoologii se tak popisují struktury a znaky umístěné na hřbetě či na horní straně těla živočicha, typicky třeba hřbetní ploutev nebo zbarvení na hřbetě.;V botanice může vyjadřovat hřbetní stranu orgánu, tedy část obrácenou vně nebo od osy, například u některých květů či listových útvarů.. >> detail