Obranné jednání nebo taktika, při níž se klade důraz na ochranu vlastních pozic a na to, aby se protivníkova iniciativa zastavila či oslabovala.;Ve sportu herní pojetí zaměřené na to, aby soupeř nemohl snadno vytvářet příležitosti a skórovat, tedy důsledné bránění a narušování jeho útoku.. >> detail
Přídavné jméno odvozené z lat. defendere, vyjadřuje něco obranného či ochranného, tedy takového, co má za úkol chránit a čelit napadení nebo nebezpečí.;V taktice nebo při hodnocení strategie označuje postup zaměřený hlavně na obranu, krytí a odvracení útoků, spíše než na útočné prosazování.;V biologii a medicíně se může vztahovat k ochranným reakcím či mechanismům, které organismus brání před poškozením nebo nepříznivými vlivy.. >> detail
Obranné jednání nebo strategie zaměřená na udržení vlastní pozice a na zmaření postupu protivníka, tedy ochrana před napadením a jeho odvrácení.;Ve sportu způsob hry, který klade důraz hlavně na bránění soupeři v zakončení a v získávání bodů, například dobrým postavením, blokováním a zisky míče.;Přeneseně opatrný, spíše reaktivní postoj, kdy člověk či skupina chrání své zájmy a odpovídá na nátlak nebo kritiku místo toho, aby sama udávala směr.. >> detail
Zaměřený hlavně na bránění a zajištění bezpečí, spíše reaguje na hrozby než aby sám vyvíjel útoky, typicky se používá pro postoj či taktiku orientovanou na ochranu a udržení pozic.. >> detail
Útočné jednání motivované obranou, kdy se člověk snaží ochránit sebe a reaguje tím, že záměrně ublíží osobě, kterou považuje za zdroj ohrožení, třeba protože proti němu právě vystupuje nebo mu už někdy dříve způsobil újmu. V psychologii se často chápe jako reakce na vnímané nebezpečí a může mít podobu slovního i fyzického napadení.. >> detail
psychologický obranný mechanismus, při němž člověk v situaci ohrožení nevědomě přejímá některé rysy, postoje nebo způsoby jednání osoby, která na něj působí jako hrozba, aby tím snížil úzkost a lépe se s tlakem vyrovnal. >> detail
