V medicíně jde o poruchu hormonální regulace, při níž endokrinní žlázy hormony netvoří nebo je neuvolňují správným způsobem, například v nevhodném množství či v nesprávném čase, a tím mohou být narušeny různé tělesné procesy.. >> detail
V medicíně jde o poruchu defekace, při níž se člověk obtížně vyprazdňuje a vzniká funkční zácpa hlavně proto, že je oslabený nebo potlačený defekační reflex. Stolice se pak hromadí, i když není přítomna mechanická překážka v konečníku a příčinou může být například tlumivý vliv nervového řízení nebo dlouhodobé zadržování.. >> detail
V neurologii jde o poruchu orientace na těle, kdy člověk při hmatovém podnětu neumí spolehlivě určit, jestli je dotýkán na pravé nebo na levé straně, i když citlivost na dotek jako taková zůstává zachovaná. Pojem je odvozen z řec. dys- a cheir a bývá spojován s narušením tělového schématu, například při postižení temenních oblastí mozku.. >> detail
V medicíně jde o vrozenou vývojovou poruchu, která postihuje chrupavku a následně i utváření kostry. V důsledku narušené přeměny chrupavky v kost může docházet k omezení či nepravidelnostem růstu a k deformitám skeletu, často patrným už v raném vývoji. Etymologicky pochází z řečtiny, kde dys- vyjadřuje poruchu a základ chondr- odkazuje na chrupavku. (chondrodystrophia fetalis). >> detail
ae, f. Výraz odvozený z řec. dys- ve smyslu poruchy a chroma jako barva. Jde o oslabení či zkreslení barevného vidění, tedy obtížné rozlišování některých odstínů, typicky ve formě neúplné barvosleposti. Stav může být vrozený, ale může vzniknout i během života například při poškození sítnice nebo zrakové dráhy.. >> detail
Dermatologický výraz pro poruchu zabarvení kůže vznikající při narušené tvorbě nebo ukládání kožního pigmentu, nejčastěji melaninu. Původ je z řeckého dys- ve významu porucha a chroma jako barva a v praxi se projevuje změnou odstínu kůže do světlejších či tmavších ložisek, ať už vrozeně nebo po působení vlivů jako zánět či UV záření.. >> detail
Označení pro poruchu keratinizace, při níž se jednotlivé buňky dlaždicového epitelu rohovějí nepřiměřeně nebo předčasně už ve stratum spinosum, takže se zrohovatělé buňky objevují i v jinak živých vrstvách. V praxi jde o mikroskopický nález popisovaný při histologickém vyšetření kůže či sliznic a může doprovázet některé zánětlivé, dysplastické nebo nádorové změny.. >> detail
