Neurogenně podmíněná porucha motorické složky řeči, při níž je narušené provedení artikulačních pohybů. Vzniká při dysfunkci extrapyramidových okruhů, zejména bazálních ganglií, a často se pojí s hyperkinézami, tedy mimovolními pohyby v oblasti obličeje, rtů a jazyka. Tyto nečekané pohyby zasahují do mluvy, takže výslovnost je proměnlivá, řeč má nepravidelný rytmus a tempo kolísá. Koordinace dýchání a tvoření hlasu bývá zhoršená, intenzita i výška hlasu se mohou náhle měnit a projev je pak hůře srozumitelný, někdy až téměř nesrozumitelný, protože mluvčí nedokáže jemně řídit orofaciální svaly. Příčinou mohou být onemocnění postihující centrální nervový systém nebo nežádoucí účinky některých léků, typicky antipsychotik.. >> detail
Porucha motorického provedení řeči nervového původu: při poškození jader nebo průběhu hlavových nervů, které ovládají svaly potřebné k mluvení, je narušena tvorba hlásek a jejich výslovnost. Řeč bývá jednotvárná a málo srozumitelná, často se objevuje hypernazalita, chrapot a také potíže s polykáním i dýcháním. Porozumění řeči zůstává zachované. Za typické místo léze se považuje dolní motorický neurón, časté příčiny zahrnují infekce centrální nervové soustavy, nádory a úrazy hlavových nervů.. >> detail
Neurologicky podmíněná porucha motoriky řeči, při níž se zhoršuje koordinace pohybů mluvidel a tím i srozumitelnost výslovnosti, zatímco jazykové porozumění a schopnost vytvořit sdělení zůstávají zpravidla zachované. Vzniká při rozsáhlejším nebo vícečetném postižení centrálního nervového systému, například u některých neurodegenerativních chorob, a v klinickém obrazu se mohou zároveň objevovat chabé i spastické projevy, takže řeč bývá neobratná, může kolísat tempo a měnit se kvalita hlasu.. >> detail
Neurogenní porucha motorického provedení řeči (výslovnosti a artikulace) vznikající při postižení centrálního/horního motorického neuronu. Projevuje se příznaky centrální parézy (spasticitou), často také poruchami polykání a celkové hybnosti, se zmenšeným rozsahem a zpomalením pohybů. Řeč je pomalá a namáhavá, může docházet k protahování hlásek a slov, srozumitelnost je snížená a delší promluva může být až nesrozumitelná, přičemž porozumění řeči bývá většinou zachováno. Nejčastějšími příčinami jsou cévní mozková příhoda, nádor a úraz centrální nervové soustavy.. >> detail
V klinické praxi jde o označení pro poruchu chůze, kdy je chůze nejistá nebo výrazně obtížná a člověk může mít problém udržet stabilitu už ve stoji i při samotném kroku. Česky se používá také název dysbazie. Termín je odvozen z ř. dys- ve významu porucha a z ř. basis ve smyslu chůze. U cévního, angiosklerotického původu se potíže často pojí s aterosklerotickým postižením tepen dolních končetin, při zátěži se objevuje bolest nebo křeče a nemocný musí chůzi přerušovat, po krátkém odpočinku se stav obvykle dočasně zlepší.. >> detail
V psychiatrii jde o poruchu volní složky psychiky, při níž je narušena schopnost rozhodovat se, začínat a dotahovat cílené jednání a prosazovat vlastní záměry. Pojmenování je odvozeno z řeckých kořenů vyjadřujících porušenost a vůli a může se objevovat například u depresivních stavů, některých psychóz nebo při postižení čelních laloků.. >> detail
pracoviště zaměřené na děti se specifickými poruchami učení (např. dyslexií, dysgrafií, dysortografií, dyskalkulií), které zajišťuje jejich diagnostiku a nápravná opatření. >> detail
