Pokud je základem tvého jednání upřímná láska, můžeš se rozhodovat podle svého, protože právě láska tě přirozeně povede k tomu, co je dobré a ohleduplné, nejde tedy o výzvu k sobectví, ale o stručné pravidlo křesťanské etiky.. >> detail
Německý filozof kultury a zakladatelská osobnost filozofie života. Tvrdil, že člověk nejprve žije a prožívá a teprve potom přemýšlí, uvažuje a filosofuje. K základním pojmům, jimiž lze život popisovat, řadil prožitek (Erlebnis), výraz či vyjádření (Ausdruck) a porozumění (Verstehen). V psychologii odmítal napodobování přírodovědných metod zaměřených na kauzální vysvětlení, za hlavní postup považoval vcítění a později hermeneutickou metodu – rozumějící interpretaci, která vyjasňuje smysl prožitku v jeho kontextu (tzv. „naslouchající bytí“). Vycházel především z historických studií a z dějin filosofie, předmětem duchověd pro něj byl člověk a jeho dílo. Patří k průkopníkům duchovědné (rozumějící) psychologie: uznával psychologii popisnou, analytickou a srovnávací, která vychází z psychických celků a z nich na základě intuitivního porozumění chápe jednotlivosti, cílem je postihnout smysluplné souvislosti. Odmítal pozitivismus (Auguste Comte, 1798–1857, John Stuart Mill, 1806–1873) i asociační psychologii s jejími čistě vysvětlujícími ambicemi. Zdůrazňoval, že prožívání má vlastní smysl a cílovou orientaci, které nelze zachytit psychologií redukovanou na kauzální výklad duševních jevů. Bývá pokládán také za zakladatele humanitních věd (duchověd): jejich specifikem není realitu vysvětlovat jako v přírodních vědách, nýbrž porozumět jedinečnému a neopakovatelnému (např. historickému dění) prostřednictvím vcítění a znovuprožívání. Usiloval o to, aby jeho duchovědná psychologie tvořila základ všech věd o společenském a dějinném životě lidstva, původně pro ni navrhoval název psychologie rozčleňující a popisná. Napsal Einleitung in die Geisteswissenschaften (1883) a Ideen über eine beschreibende und zergliedernde Psychologie (1894). Uvažoval spíše abstraktně, zvláštní úkol psychologie viděl v objasnění struktury duševního života, jeho vývoje a psychologických rozdílů. Důležitý je u něj také pojem hodnoty: jednotlivé akty vědomí se vynořují s různou mírou vědomí své hodnoty pro celek naší životní souvislosti, čímž se odlišuje podstatné od nepodstatného. Strukturu chápal jako architektonické členění již hotové budovy – ptal se po jejích „cihlách a maltě“ – a v rámci dané struktury hledal jednotu.. >> detail
