Proces, při němž se původně soustředěná skupina nebo shluk rozruší a její části se rozjdou do prostoru, takže celek přestane být kompaktní a může se i částečně rozpadnout na menší díly.;Ve fyzice označení pro rozptylování částic nebo záření při interakci s prostředím, kdy se směr šíření mění a energie se „rozhází“ do více směrů, typicky u světla či svazků částic.;V chemii a materiálových vědách děj, kdy se látka rozdrobí na jemné částice a ty se rovnoměrněji rozptýlí v jiném médiu, čímž může vzniknout například suspenze.;Ve statistice vyjádření, jak jsou hodnoty v datovém souboru rozložené, tedy jak velká je jejich proměnlivost kolem typické hodnoty.. >> detail
V přírodních vědách jde o pojem odvozený z lat. dispergere, tedy rozptylovat, který označuje rozptýlení složek látky do okolního prostředí a také míru, jak jemně jsou částice v systému rozděleny. U směsí, koloidů či aerosolů se tím popisuje, jak rovnoměrně jsou drobné částice v prostředí rozneseny a jak materiál dokáže rozptylovat světlo nebo jiné záření.;V matematice a statistice se výraz používá pro vyjádření rozptýlenosti hodnot, tedy jak výrazně se jednotlivé údaje liší a jak daleko leží od typické hodnoty souboru, což lze popsat například rozptylem nebo směrodatnou odchylkou.. >> detail
Děj, při němž se původně soustředěná látka nebo účinek postupně rozprchne a rozloží do širšího prostoru či do okolního prostředí.;V optice a obecně ve fyzice jde o jev, kdy se složené vlnění v látce „třídí“ podle vlnové délky, protože jednotlivé složky se šíří odlišně, typicky se bílé světlo může rozdělit na barvy.;V chemii a materiálových vědách označuje stav nebo proces, kdy jsou velmi drobné částice jedné látky rozptýlené v jiné, čímž vznikají například koloidní soustavy nebo suspenze.;Ve statistice vyjadřuje míru rozptýlenosti dat, tedy jak daleko a jak nerovnoměrně se jednotlivé hodnoty odchylují od typické hodnoty souboru.. >> detail
