duševní činnosti, které se postupně odehrávají v čase (např. vnímání, pozorování, vytváření představ, uvažování, prožívání pocitů a rozhodování). >> detail
aktuální duševní prožívání a vnitřní rozpoložení člověka, které se typicky projevuje převážně pozitivní či negativní náladou, optimistickým nebo pesimistickým laděním, pocity únavy a vyčerpání anebo naopak dobrou tělesnou i psychickou kondicí a vitalitou, tyto projevy se promítají i do toho, jak člověk podává výkon. >> detail
Stav vnitřní duševní rovnováhy, kdy člověk přiměřeně prožívá a zvládá emoce, uvažuje realisticky a jeho chování není dlouhodobě vychýlené, díky tomu se dokáže uplatnit v každodenních rolích, navazovat vztahy a má pocit životní spokojenosti; V psychologii a medicíně se tím označuje míra, do jaké jsou zachované základní psychické funkce a schopnost adaptace na zátěž, hodnotí se, zda potíže výrazně neomezují běžné fungování (např. ve vztazích či práci) a zda se neobjevují projevy závažnější psychické poruchy.. >> detail
Zmenšení, nedostatek nebo ztráta některé psychické funkce: v oblasti informací a znalostí, poznávacích procesů (např. pozornosti či paměti), vůle (např. vytrvalosti), emocí (např. soucitu) i motoriky. Může být přechodná nebo trvalá a může být podmíněna funkčně nebo organicky.. >> detail
Kvalitativní i kvantitativní ukazatel (měřítko) určité složky psychiky – např. motoriky, projevu, emocí, vůle či mentální výkonnosti – který vypovídá o aktuálním stavu duševna a osobnosti.. >> detail
Metaforické označení pro subjektivní dojem, že kontakt a komunikace s některými lidmi člověka výrazně unavuje a vyčerpává, jako by mu „brali“ energii a narušovali jeho tělesnou, psychickou i sociální pohodu, někdy se uvádí také jako energetické upírství.. >> detail
