stav, při němž je vybraná oblast těla pokryta neobvykle hustým nebo výrazným ochlupením, někdy souvisejícím s hormonálními či vrozenými vlivy. >> detail
Hlubinný základový prvek sloupového tvaru, jehož účelem je převést zatížení konstrukce do únosnějších vrstev základové půdy, používá se například jako pilota opřená, plovoucí nebo vetknutá. Skládá se z horní části (hlavy), střední části (dříku) a spodní části (paty). Podle materiálu a způsobu provedení v zemině se rozlišují mimo jiné piloty dřevěné a ocelové, dále šroubované, ražené, vrtané, betonované, vplachované, výpažnicové a zatlačované.. >> detail
část předvýzkumu, při níž se na malém počtu účastníků zkouší, zda jsou otázky v připravovaném dotazníku nebo rozhovoru správně a vhodně formulované a zda jim respondenti dobře rozumějí. >> detail
cvičební metoda cílená na ženy. Spojuje pilates a box, odtud i samotný název piloxing (vznikl spojením anglických slov pilates a boxing). Vyvinut byl v USA Vivecou Jensenovou. V praxi toto cvičení kombinuje pomalé kontrolované pohyby a energicky silné údery. Specifikem je použití rukavic se závažími. Cíl je jako o dalších fitness cvičení pro ženy udržení či snížení hmotnosti a vzhledově atraktivní postava.. >> detail
Vychází z l. pila. V lékařském kontextu jde o pilulku, tedy léčivo upravené do drobné kuličky z plastické směsi, která vzniká z účinné látky a pomocných složek a obvykle se polyká.. >> detail
Římský vrhací oštěp. Skládal se z dřevěného ratiště, na němž byla nasazena úzká železná část dlouhá asi 65–105 cm, s kruhovým nebo čtyřbokým průřezem a hrotem jehlancovým, kuželovým či listovitým. Rozlišovala se kratší a delší varianta. Jako standardní zbraň pěších jednotek se používá už před Caesarem (před polovinou 1. stol. př. n. l.), běžné zůstalo do konce 2. stol. n. l., od 1. poloviny 2. stol. je postupně nahrazovaly lancety (lanceae). Ve 3. stol. se železná část u hrotu zesilovala do tvaru koule, aby se těžiště posunulo více dopředu. Ve 4. stol. se obvykle označovalo jako spikulum.. >> detail