politicko-společenské hnutí a myšlenkový směr, který prosazuje těsnější propojení evropských států až k vytvoření společného nadnárodního celku, aby se posílila spolupráce a snížilo riziko vzájemných konfliktů. >> detail
Kompaktní, minerály zpevněná usazenina vzniklá slinutím a cementací materiálu, považovaná za konečný produkt dlouhodobého tvarování povrchu v velmi suchých, aridních regionech. Obvykle se vytváří při střídání občasných splachů a následného vysychání, přičemž zpevnění může podporovat ukládání solí nebo karbonátů.. >> detail
Filosofická pozice, která tvrdí, že i naše prožívání, rozhodování a chování mají čistě fyzikální základ a jsou v principu odvoditelné z přírodních zákonů. Zároveň bere fyziku jako měřítko toho, co je skutečně vědecké poznání, a předpokládá, že stejný typ vysvětlení by měl platit i pro obory zabývající se člověkem a společností. V důsledku toho oslabuje nebo přímo odmítá podstatný rozdíl mezi přírodními vědami a humanitními či sociálními disciplínami a často se pojí s redukcionismem a silným naturalismem.. >> detail
Geologické označení pro poslední velký superkontinent Země, kdy byla většina tehdejších pevnin spojena do jediného souvislého celku, který se později vlivem pohybu litosférických desek rozpadl. Pojmenování vychází z řečtiny, z kořenů pan a gaia, tedy ve smyslu všechen povrch země jako jedna pevnina.. >> detail
V biologii označení pro gemuli, podle dnes již překonané Darwinovy hypotézy pangenese šlo o hypotetickou částečku přítomnou v každé buňce organismu, která měla nést a přenášet dědičné znaky (viz pangenese).. >> detail
V biologii jde o dnes už neuznávanou teorii dědičnosti, podle níž organismy vytvářejí a do pohlavních buněk shromažďují drobné dědičné jednotky zvané pangeny, které pak mají řídit vznik a vlastnosti potomstva. Myšlenka se objevila ještě před rozvojem moderní genetiky a měla vysvětlit i vliv těla a prostředí na dědičné znaky.. >> detail
Ideologický a politický směr vycházející z německého nacionalismu, který prosazoval, aby se lidé německého původu a německy mluvící populace napříč různými státy spojili do společného celku, často chápaného jako jeden stát nebo jednotný politický prostor. V dějinách se tato představa objevovala zejména v moderní době a někdy sloužila i jako argument pro územní nároky.. >> detail
