Podstatné jméno ženského rodu. V medicíně jde o plastický, tedy rekonstrukční chirurgický výkon na konečníku a v oblasti hráze, jehož cílem je zlepšit tvar a často i funkci postižených tkání, typicky po poranění nebo jiném defektu. Název je odvozen z ř. proktos pro konečník a ř. perinaion pro hráz, přičemž část plast- vyjadřuje tvarování.. >> detail
Chirurgický výkon z oblasti proktologie, při němž se pomocí stehů uzavírá natržení v oblasti konečníku a análního otvoru, aby se obnovila celistvost tkání a omezily následné komplikace, jako je krvácení nebo zánět.. >> detail
Proktoskopie je lékařské endoskopické vyšetření konečníku, případně i nejbližší části rekta, při kterém se do oblasti šetrně zavede krátký přístroj s osvětlením a lékař přímo zhodnotí stav sliznice. Metoda pomáhá odhalit například zánět, zdroj krvácení nebo jiné změny a může umožnit i odběr vzorku tkáně. V praxi se někdy uvádí také pod názvem rektoskopie a její pojmenování vychází z řeckých kořenů souvisejících s konečníkem a pozorováním.. >> detail
Endoskopické vyšetření, při němž lékař přímým pohledem přes optický přístroj prohlíží konečník a navazující úsek tlustého střeva, zejména (colon) sigmoideum. Slouží k posouzení stavu sliznice a k záchytu potíží jako zánět, polypy nebo krvácení, někdy umožňuje i odběr vzorku tkáně.. >> detail
Když člověka nebo věc dlouho nevidíme, postupně nám mizí z myšlenek a přestaneme tomu věnovat pozornost. Rčení vystihuje, že odstup a nepřítomnost často oslabují vzpomínky i citové vazby.. >> detail
Když někoho nebo něco dlouho nevidíme a nepřichází to do našeho života, postupně na to přestaneme myslet a význam to pro nás slábne, protože pozornost i vzpomínky se často drží toho, co máme právě před sebou.. >> detail
Pročež, knižní a dnes částečně zastaralé nesklonné spojovací slovo (příslovce až spojka) vyjadřující logický důsledek, závěr nebo odůvodnění plynoucí z předchozí věty či větného úseku. Navazuje na předchozí sdělení tak, že k němu připojuje výsledek, rozhodnutí nebo závěr, často v argumentaci. Obvykle stojí na začátku navazující věty po čárce nebo po tečce a lze je nahradit výrazy „proto“, „a tedy“, „z toho důvodu“, „z čehož plyne“, případně „a proto“. Užívá se hlavně v psaných formálních stylech, v publicistice, právních a úředních textech i v literatuře: „Nedodržel termín, pročež byla smlouva zrušena.“ V běžné mluvě je řídké a může působit archaicky, úředně nebo ironicky. Vzniklo spojením předložky pro a zájmenného tvaru čež (genitiv k „což, co“), doslova „pro to, čehož“.. >> detail
Úvodní fáze choroby, v níž se u člověka objevují neurčité a málo nápadné potíže, které předznamenávají rozvoj onemocnění, ještě dříve než se rozvinou typické a jednoznačné příznaky.. >> detail
