p - výpis slov 2351 - 2360

vznášet žádost či nárok, něco výslovně požadovat, předem určit nebo stanovit podmínku a trvat na jejím splnění (vymínit si ji). >> detail

Úplně poslední záchytný bod, kdy člověk ještě doufá v příznivý výsledek i poté, co už byly vyčerpány téměř všechny jiné možnosti.. >> detail

souvisí se svalovým napětím při udržování polohy těla, například při chůzi, stání nebo sezení. >> detail

stav zvýšené ostražitosti a soustředěné připravenosti rychle zareagovat. >> detail

Schopnost nervosvalového systému udržet těžiště těla pod kontrolou tak, aby člověk zůstal stabilní při klidném stání i během pohybu, například při chůzi, otáčení nebo změnách polohy. Ovlivňuje ji souhra svalů a zpracování informací ze zraku, vestibulárního aparátu a propriocepce. Při oslabení bývá horší reakce na vychýlení a častěji dochází k zakolísání a pádům, zejména u lidí se sníženou kondicí nebo po některých onemocněních.. >> detail

vědní obor zkoumající význam a souvislosti tělesných poloh a držení těla. >> detail

jde o podvědomé až nevědomé přebírání a napodobování („zrcadlení“) neverbálních projevů druhé osoby, které se objevuje zejména tehdy, když s jejími názory, postoji či celkovým naladěním člověk vnitřně souzní a vyjadřuje tak souhlas. >> detail

vědní disciplína zabývající se studiem sdělování informací pomocí zaujímání určitých poloh částí nebo celého těla; součást nonverbální komunikace. >> detail

souhrn psychosomatických potíží, které se objevují u vojáků po návratu z vietnamské války (např. nespavost, podrážděnost, agresivita, vtíravé vzpomínky na prožité krutosti), také Vietnamský syndrom. >> detail

Standardizovaný soubor hodnoticích kritérií určený k posuzování kvalitativních jevů či vlastností, u nichž lze rozlišit více úrovní (stupňů). Bývá sestaven tak, aby odpovídal potřebám konkrétní organizace a požadavkům daného pracovního místa nebo profese. Patří mezi nejčastěji používané postupy pracovního hodnocení, zejména tehdy, když je nutné hodnotit větší počet zaměstnanců najednou. Naopak pro detailní, individuální posouzení pracovníků na vysoce odpovědných pozicích se obvykle nepovažuje za ideální. Základní typy těchto hodnoticích škál: a) Verbální škály 1) Kontrolní seznam (zaškrtávání): hodnotitel označí, které slovně vyjádřené charakteristiky se na pracovníka vztahují (např. pracovitý, osobitý, temperamentní, klidný, inteligentní, těžkopádný). 2) Nucená volba charakteristik: hodnotitel pracuje se seznamem vlastností seskupených do bloků (zpravidla po 3 až 6 položkách) a z každého bloku vybere 1–2 charakteristiky (kladné i záporné), které nejlépe vystihují chování posuzovaného pracovníka. b) Známkovací (numerická) škála Principem připomíná školní klasifikaci: jednotlivým kritériím se přiřazuje číselná hodnota (často v rozsahu 0–5). Nevýhodou je, že pouhé číselné vyjádření může realitu příliš zjednodušovat a nemusí plně zachytit složitost a podstatu kvalitativního jevu. Příklad hodnocených oblastí: invence 0–5, inteligence 0–5, spolehlivost 0–5, sebedůvěra 0–5. c) Numericko-verbální škály Vycházejí z hodnoticích archů, kde je každý stupeň popsán zároveň číslem i slovním vymezením. Mají navazovat na profesiogramy jednotlivých povolání a jejich použití je zpravidla snadné (nejčastěji formou zaškrtávání). Příklad kritéria „ovládá sám sebe“: 1) výborně se ovládá i v obtížných situacích, 2) velmi dobře se ovládá i v těžkých situacích, 3) průměrně se ovládá, 4) ovládá se spíše méně než více, 5) málo se ovládá, má slabou vůli.. >> detail