V gynekologické anatomii označuje vazivovou část, která navazuje na parametrium a přechází směrem k děložnímu hrdlu, tedy tkáňové okolí cervixu. Pojmenování je odvozeno z para ve významu při a z latinského cervix, hrdlo, v této oblasti mohou probíhat drobné cévy a nervy.. >> detail
Anatomický termín pro boční mozkovou komoru, tedy dutinu uloženou v mozkové hemisféře, v níž se nachází a obměňuje mozkomíšní mok. Pojmenování vychází z ř. para ve významu vedle a z ř. koilios ve smyslu dutý.. >> detail
Anatomický výraz pro struktury uložené v těsném sousedství tračníku nebo probíhající podél něj. Je odvozen od předpony para ve smyslu u, při a od základu colon označujícího tlusté střevo, v praxi se s ním setkáte například u parakolických prostorů, které mohou sloužit jako cesta šíření tekutin v dutině břišní.. >> detail
Gynekologický termín pro zánětlivé postižení tkání v těsném okolí pochvy, zejména paravaginálního vaziva, které může vznikat při šíření infekce z blízkých struktur.. >> detail
V biologii a medicíně označení pro parakrinní působení, tedy situaci, kdy buňka uvolní signální látku a ta ovlivňuje hlavně nejbližší okolní buňky ve stejné nebo sousední tkáni, na rozdíl od endokrinního účinku, který se šíří na větší vzdálenost krevním oběhem. Etymologicky vychází z řec. para ve významu při, vedle a z řec. krinein ve smyslu oddělovat.. >> detail
V medicíně označení pro zkreslené sluchové vnímání, kdy je přítomen skutečný zvukový podnět, ale je interpretován nepřesně, takže vzniká dojem falešného či deformovaného slyšení. Člověk může vnímat změněnou hlasitost, výšku nebo kvalitu tónu a někdy se jeden zvuk jeví jako zdvojený, varianta duplicata bývá popisována i jako forma diplacusis. Taková porucha může souviset s onemocněním vnitřního ucha nebo s postižením sluchových drah a je vhodné ji odlišit od sluchových halucinací, kde žádný vnější zvuk není.. >> detail
Stomatologický pojem označující zánět periodontia, tedy tkání, které obklopují a drží zub v jeho lůžku. Název je odvozen z řec. para ve smyslu u nebo při a z lat. dens (zub). Často souvisí s bakteriálním plakem a při delším trvání může vést k ústupu dásní a uvolňování zubu.. >> detail
Stomatologické označení pro podpůrné a okolní tkáně zubu, tedy aparát, který zub ukotvuje v čelisti a přispívá k jeho ochraně i výživě, typicky dáseň a periodontální vaz. Pojmenování je odvozeno z řec. para ve smyslu vedle a z lat. dens.. >> detail
Dlouhodobé zánětlivé onemocnění parodontu, při kterém se postupně poškozují tkáně obklopující a upevňující zuby v čelisti, zejména dásně a kost. Často souvisí s bakteriálním povlakem a může vést k ústupu dásní, viklavosti a časem i ke ztrátě zubů.. >> detail