Lékařský termín odvozený od para a sympathicus. Označuje parasympatom, tedy nádorový novotvar vycházející z parasympatické části autonomního, vegetativního nervového systému, který zajišťuje mimovolní řízení funkcí vnitřních orgánů. V odborných textech se může objevovat i v souvislosti s paragangliomy v oblasti hlavy a krku.. >> detail
Větev autonomního nervového systému (hovorově parasympatikus), která automaticky řídí činnost vnitřních orgánů, cév a žláz. Převážně podporuje „odpočinek a trávení“: zvyšuje slinění a tvorbu trávicích šťáv, zesiluje pohyby trávicí trubice, zpomaluje srdeční činnost, zužuje průdušky, zmenšuje zornici (mióza) a vyvolává erekci. Většinou působí opačně než sympatikus a nejvíc se aktivuje v klidu, typicky po jídle, za normálních okolností se oba systémy udržují v rovnováze. Jeho nervová vlákna vycházejí z mozku jako součást některých hlavových nervů (zejména X., tedy vagu, dále III., VII. a IX.) a také z křížové míchy, proto se označuje jako kraniosakrální část autonomního nervového systému. Přepojují se v gangliích uložených blízko inervovaných orgánů. Hlavním neurotransmiterem je acetylcholin (cholinergní přenos).. >> detail
Skupina léčiv, která oslabuje působení parasympatického nervového systému, nejčastěji blokádou muskarinových receptorů pro acetylcholin. Používají se při stavech spojených se stahem hladkého svalstva a bolestivými křečemi, typicky u některých kolik, případně i ke snížení slinění a sekrece při předoperační přípravě. Typické nežádoucí účinky odpovídají takzvaným anticholinergním projevům, například sucho v ústech, rozmazané vidění v důsledku rozšíření zornic a někdy i zadržování moči, což může být problém hlavně u mužů se zvětšenou prostatou. U nemocných se zeleným zákalem (glaukomem) se jim zpravidla vyhýbáme. Jako klasický příklad se uvádí atropin z Atropa belladonna. Protikladem jsou parasympatomimetika.. >> detail
týdenní část textu z Tóry. Tóra je rozdělena do 54 oddílů, z nichž každý připadá na jeden týden židovského kalendáře. Během jednoho roku se tak přečte celá Tóra.. >> detail
V anatomii jde o stěnovou (parietální) část synoviální pochvy šlachy, tedy výstelku na straně pochvy přivrácené k její stěně, která se podílí na hladkém klouzání šlachy. Název vychází z řec. para ve smyslu při nebo vedle a z řec. tenon pro šlachu.. >> detail