Přičitatelnost je právní vztah nebo vlastnost, na jejímž základě lze určité jednání, opomenutí, vědomost, zavinění, následek či jinou právně významnou skutečnost spojit s konkrétní osobou a vyvodit z ní právní účinky nebo odpovědnost. Neznamená pouze faktickou souvislost, ale vyžaduje vazbu uznávanou právním řádem. Pojem se používá zejména u právnických osob, které jednají prostřednictvím fyzických osob. Za zákonem stanovených podmínek jim lze přičíst jednání členů jejich orgánů, vedoucích pracovníků, zaměstnanců nebo dalších osob jednajících při jejich činnosti, v jejich zájmu či ku jejich prospěchu. V trestním právu a právu přestupkovém přičitatelnost umožňuje vyvodit odpovědnost právnické osoby za protiprávní jednání fyzické osoby, nejde však o automatické přičtení každého jejího činu. Zkoumá se postavení jednající osoby, souvislost jednání s činností právnické osoby, případný exces i splnění povinností kontroly a prevence. V občanském a obchodním právu lze právnické osobě za určitých okolností přičítat také vědomost jejích orgánů nebo zástupců. Přičitatelnost není totožná s příčetností, která označuje duševní schopnost fyzické osoby rozpoznat protiprávnost svého jednání a ovládat je.. >> detail
Postup, při němž jsou do výzkumu zahrnováni lidé, kteří jsou pro výzkumníka nejlépe dosažitelní právě v dané chvíli a na daném místě, typicky z jeho okolí nebo z prostředí, kde probíhá sběr dat. Jde o nepravděpodobnostní způsob výběru, který je rychlý a praktický, ale může vést ke zkreslení a omezuje možnost zobecňovat zjištění na širší populaci.. >> detail
termín amerického psychologa H. Gardnera označující schopnost rozpoznávat a systematicky třídit (klasifikovat, kategorizovat) rostliny, živočichy a další přírodniny. >> detail
V církevní praxi jde o žaltářníka, tedy člena chrámového kůru, který při bohoslužbách přednášel nebo zpíval žalmy a často také udával jejich střídavý zpěv v rámci liturgie, zejména v klášterní tradici.. >> detail