V medicíně označuje proměnu typického obrazu onemocnění, která vzniká následkem zásahů do průběhu choroby, nejčastěji léčbou. Může se změnit jak klinický projev, tak i nálezy při morfologickém nebo histologickém vyšetření, takže nemoc po terapii vypadá jinak než v klasických popisech. Pojem se dává do souvislosti s řeckým pathos a částí morphosis ve významu přeměny.. >> detail
Lékařský termín pro poruchu spermatogeneze, při níž vznikají spermie s patologicky změněnou morfologií, tedy s neobvyklým tvarem. Takové odchylky mohou být jedním z faktorů zhoršené plodnosti. Označení je odvozeno z řec. pathos a morfé.. >> detail
V psychologii a psychiatrii označení pro chorobně zesílený, těžko ovladatelný strach z toho, že člověk onemocní. Může se projevovat trvalým úzkostným sledováním tělesných příznaků a někdy i vyhýbáním se situacím spojovaným s nemocemi nebo lékařským prostředím.. >> detail
Patopoéza, v medicíně a zejména v patologii označení pro proces, při němž v organismu vzniká a rozvíjí se konkrétní onemocnění. Jde o popis utváření chorobného stavu od počátečních patologických změn až k jeho klinickým projevům, etymologicky odvozené z řeckého pathos a poiesis.. >> detail
Silné citové vzrušení nebo vnitřní rozrušení, při němž se myšlení i prožívání dostává do krajní intenzity a člověka dočasně ovládnou emoce.;V rétorice a literární teorii pateticky zvýšený, slavnostní tón projevu či textu, který cíleně působí na city posluchačů nebo čtenářů. V klasické rétorice se tím míní i emocionální apel používaný k přesvědčování.. >> detail
Textilní postup, při němž se z menších dílů látky, často ze zbytků různých materiálů, sešívá větší plocha do pravidelných nebo dekorativních motivů. Hotový výrobek bývá navíc prošíván, aby držel tvar a získal reliéf, typicky jde o přikrývky či jiné bytové textilie. Stejným názvem se označuje i mozaikovitý motiv na tkanině, který tento způsob skládání napodobuje.;Přeneseně pojmenování pro celek složený z mnoha odlišných částí, které dohromady tvoří pestrou, někdy i nesourodou směs, například v uspořádání pravidel nebo institucí. V sociálním kontextu se tak mluví o smíšené rodině, kde spolu žijí partneři a děti z předchozích vztahů.. >> detail
Výrazně patologicky zvýšená emoční dráždivost a labilita, při níž člověk reaguje na i malé podněty nepřiměřeně silnými, náhle vznikajícími a hůře ovladatelnými afekty. Nejčastěji se váže k organickému postižení mozku nebo jiným poruchám centrální nervové soustavy, může se však objevit také při otravách či působení některých návykových látek a u vybraných neurodegenerativních stavů.. >> detail
Patická sebevražda je v tradiční psychiatrické a suicidologické typologii označení pro sebevraždu, jejíž motiv vychází z psychopatologie, tedy z chorobně změněného psychického prožívání nebo hodnocení skutečnosti. Rozhodující není samotná přítomnost duševní poruchy, ale souvislost sebevražedného jednání s jejími psychickými projevy.
Motivace může být ovlivněna například bludy, halucinacemi, těžkou depresivní symptomatikou nebo jinými závažnými psychopatologickými stavy. Člověk může v důsledku těchto příznaků vnímat svou situaci výrazně odlišně od skutečnosti nebo prožívat mimořádnou beznaděj, strach či pocit ohrožení.
Protikladem patické sebevraždy je v této typologii biická sebevražda, u níž motiv vychází především z reálné životní situace a není přímo odvozen od psychopatologických příznaků. Hranice mezi oběma kategoriemi však nemusí být v konkrétním případě jednoznačná, protože sebevražedné jednání zpravidla vzniká působením více psychických, zdravotních a sociálních faktorů.
Pojem patická sebevražda patří především k tradičnímu způsobu třídění sebevražd podle původu jejich motivace. Nejde o samostatnou psychiatrickou diagnózu ani o označení každé sebevraždy člověka s duševním onemocněním.. >> detail
