Z řeckých základů para ve významu vedle a graphein psát. V medicíně a neuropsychologii jde o poruchu psaného projevu (druh agraphie), při níž člověk nedokáže správně zapisovat slova a věty. V textu se objevují záměny nebo vynechávání písmen a výsledný zápis bývá zkomolený a hůře srozumitelný, často v návaznosti na neurologické postižení, například po cévní mozkové příhodě nebo při afázii.. >> detail
V medicíně jde o parahepatitidu, tedy zánětlivé postižení struktur těsně přiléhajících k játrům, například jejich obalů či okolní pobřišnice, spíše než zánět samotné jaterní tkáně. Název se odvozuje z řec. para ve významu při a z řec. hepar, hepatos pro játra.. >> detail
Anatomický výraz pro něco, co leží v těsném sousedství hippocampus. Předpona para pochází z řečtiny a vyjadřuje polohu při nebo vedle. V neuroanatomii se tak označují zejména parahipokampální části mediálního temporálního laloku navazující na hippocampus, které souvisejí s pamětí a prostorovým zpracováním informací.. >> detail
V lékařství označuje poruchu tvorby a odtoku žluči, při níž se látky běžně přítomné ve žluči místo vylučování do žlučových cest dostávají přímo do krevního oběhu. Děje se to typicky při poškození jaterních buněk, což se může projevit zvýšením bilirubinu, žloutenkou a někdy i svěděním kůže. Etymologicky se termín odvozuje z řec. para a chole.. >> detail
Lékařský termín pro nezvyklou, chorobnou změnu zbarvení tkání, nejčastěji kůže, kdy odstín neodpovídá normálu, často v důsledku poruch pigmentace nebo změn prokrvení. Původ je z řečtiny, para ve smyslu vedle a chroma jako barva.. >> detail
Lékařský termín odvozený z řec. para- a chylos, kterým se označuje sklovitě působící intersticiální otok slinivky vznikající při proniknutí pankreatické šťávy do intersticia pankreatu, typicky při jeho poškození. Zároveň se tak může popsat i stav, kdy má chylus, tedy střevní míza vznikající při vstřebávání tuků, neobvyklé složení.. >> detail
V antickém, zejména řeckém řečnictví se tím myslí typ promluvy nebo část projevu, kde řečník publikum přímo vyzývá k určitému jednání, povzbuzuje je a formuluje prakticky zaměřený mravní apel.;V křesťanské tradici (homiletice a výkladu biblických textů) označuje exhortační úsek kázání nebo dopisu, který navazuje na výklad víry a převádí ho do konkrétních pokynů pro každodenní život, často ve formě výzev k vytrvalosti a ctnostem.. >> detail
V medicíně se tak označuje stav nebo projev, který s infekcí souvisí jen nepřímo a nevzniká přímým působením původce. Často se rozvine až po prodělané jiné infekční chorobě jako následná či doprovodná reakce organismu, někdy zprostředkovaná imunitními mechanismy. Etymologicky vychází z řec. předpony para ve významu při nebo vedle a z lat. infectio, tedy nákaza.. >> detail