Slovenský vysokoškolský profesor psychologie (1918–1998) působil na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Dlouhá léta vedl katedru psychologie a od roku 1961 současně řídil tamní Psychologický ústav. Ve své odborné práci se zaměřoval na obecnou, vývojovou a pedagogickou psychologii, na otázky motivace a regulace činnosti i na psanou řeč – její vývoj a poruchy u dětí. Napsal a spolupracoval na řadě středoškolských i vysokoškolských učebnic (využívaných nejen na Slovensku, ale také v České republice) a dále na odborných příručkách a monografiích. Publikace: Pavlovo učenie a psychológia: študijná príručka pre učitelov. Bratislava: SPN, 1953, 194 s. (slovensky), Pedagogická psychológia. Bratislava: SPN, vydání 1961/1963/1967, 340 s. (slovensky), Pedagogická psychologie: prozatímní učebnice pro studenty učitelství na pedagogických institutech. Praha: SPN, 1963, 202 s. (česky), Psychologie v obrazech a příkladech (spolu s O. Blaškovičem a M. Jurčem). Praha: SPN, 1963, 305 s. (česky), Písaná reč-její vývin a poruchy u detí. Bratislava: SPN, 1966, 225 s. (slovensky), Úvod do psychológie. Bratislava: SPN, 1970, 450 s. (slovensky), Problémy psychoanalytického hnutia (hlbinná psychológia). Bratislava: Psychodiagnostika, 1972, 310 s. (slovensky), Kapitoly zo všeobecnoj psychológie (s J. Koščem). Bratislava: SPN, 1975, Obecná psychologie pro střední pedagogické školy. Praha: SPN, 1978 (česky), Základy všeobecnej psychológie (s J. Borošem). Bratislava: SPN, vydání 1975/1979, 562 s. (slovensky), Motivácia ludskej činnosti a správania. Bratislava: SPN, 1977, 219 s. (slovensky), Metódy psychologických výskumov. Bratislava: SPN, 1980, 383 s. (překlad z polštiny, na němž se podílela Jolana Štefanovičová spolu s autorem), Psychológia. Bratislava: Psychodiagnostické a didaktické testy, 1982, 489 s. (slovensky), Psychoanalýza včera a dnes. Pezinok, 1995, 168 s. (slovensky).. >> detail
medicína, biologie: vlastní funkční tkáň některých orgánů, např. jater, ledvin, plic, je pro jednotlivé orgány specifická. Kromě parenchymu jsou tyto orgány tvořeny tkání podpůrnou, tzv. intersticiem neboli stromatem, které je v rozličných orgánech podobné, nejčastěji jde o vazivovou tkáň. V biologii také označení typu pletiva rostlin, což je soubor buněk společného původu, často i stejné stavby či funkce, které společně plní určitou komplexní úlohu v rostlinném těle.. >> detail
V anatomii a histologii jde o vlastní, funkčně aktivní část orgánu, tedy tkáň, která zajišťuje jeho hlavní specializovanou činnost. Na rozdíl od stromatu, které plní hlavně podpůrnou a výživnou roli, je tato složka tvořena především vysoce diferencovanými buňkami a bývá středem zájmu i v patologii či při popisu nálezů na zobrazovacích metodách u různých orgánů. Parenchyma testis je funkční tkáň varlete, v níž probíhá tvorba spermií, zejména prostřednictvím soustavy kanálků a buněk zapojených do spermatogeneze.. >> detail
