Vyjadřuje stav, kdy je něco zcela naplněné a celistvé, tedy dovedené k plné míře a bez podstatných nedostatků, často i ve smyslu výrazného dostatku.;V náboženské a filosofické tradici, zejména v gnosticismu, se tím rozumí božská plnost, souhrn duchovní skutečnosti chápaný jako úplný celek.. >> detail
vládá většího množství lidí, kteří jsou za jedno, jsou spojeni, těžko je ovládat. Vychází z řeckých slov pléthos (množství) a kratos (vláda). I v angličtině slovíčko Plethora znamená přehršel, přemíru.. >> detail
Původem z řec. plethore ve smyslu plnost a zaplnění, přeneseně se tím vyjadřuje nadbytek nebo přílišné množství.;V medicíně označení pro zvýšenou krevní náplň, tedy stav, kdy je v cévním systému více krve než obvykle, a to buď v celém těle, nebo jen v určitém cévním povodí. U varianty abdominalis jde o městnání a zvětšení krevního objemu v portálním řečišti v oblasti břicha. Může se objevit například při poruchách krvetvorby se zvýšením počtu erytrocytů nebo při stavech spojených se zadržováním tekutin.. >> detail
(πλήθος) je starořecký termín označující množství, dav nebo masu lidu. V antické řecké politické teorii označoval běžné občanstvo v protikladu k elitě. Aristoteles používal tento termín k označení obyčejných občanů v polis, kteří tvořili většinu populace. V Platónově filozofii někdy kontrastuje s pojmem "aristoi" (nejlepší). V byzantském období se termín používal také pro označení laiků v církevním kontextu. Přeneseně může pléthos označovat jakékoliv množství nebo hojnost. Ve filozofii se později tento koncept stal důležitým pro úvahy o demokracii, reprezentaci a vztahu mezi masami a elitami.. >> detail
Pletyzmografie je diagnostická metoda, která přístrojově snímá a graficky zaznamenává drobné změny objemu vybraných částí těla vyvolané kolísáním množství krve v cévách. Používá se k objektivnímu hodnocení stavu obvodového krevního oběhu, například při podezření na poruchy žilního odtoku nebo arteriálního zásobení. Označení je odvozeno z řec. plethysmos a z řec. grafein.. >> detail
V medicíně jde o pohrudnici, tedy jemnou serózní blánu, která zevnitř vystýlá hrudník a zároveň obaluje plíce. Jako přídavné jméno se používá pro věci a děje, které se pohrudnice týkají, například zánět nebo výpotek v pohrudniční dutině.. >> detail
Lékařské označení pro bolest vycházející z pohrudnice, často bodavou a zřetelnější při hlubokém nádechu nebo kašli, může se objevit například při zánětu pohrudnice. Pojem je odvozen z řeckých kořenů pleura (pohrudnice) a algos (bolest).. >> detail
