Slovotvorný prvek na začátku odborných složenin, většinou řeckého původu, který vyjadřuje vztah ke vzduchu nebo plynům, případně k dějům spojeným s dýcháním a prouděním.;V lékařské terminologii se tento základ často používá pro označení souvislosti s plícemi a dýchacím ústrojím, například v názvech některých plicních onemocnění.. >> detail
V medicíně označení pro plicní edém, tedy otok plic, při němž tekutá složka krve prosakuje z drobných cév do plicního intersticia a následně i do plicních sklípků, čímž se zhoršuje výměna plynů a může se objevit výrazná dušnost.. >> detail
Název je odvozen z řec. pneuma, tedy vzduch, a myelos, mícha. Jde o rentgenové vyšetření z okruhu myelografie, při němž se jako kontrast používá vzduch, obvykle zavedený do likvorových prostor, aby se na snímcích lépe vykreslila mícha, její obaly a struktury uvnitř páteřního kanálu. V literatuře se může uvádět i jako pneumomyelografie.. >> detail
V radiologii a urologii se tím míní rentgenové vyšetření ledvinné pánvičky, při kterém se jako negativní kontrast zavádí vzduch nebo jiný plyn. Plyn vyplní dutý systém a na snímku zvýrazní jeho obrysy, takže lze lépe posoudit tvar pánvičky a případné zúžení či překážku v odtoku moči. Označení souvisí s ř. pneuma, tedy vzduch, a ř. pyelos pro pánvičku.. >> detail
V medicíně a radiologii jde o RTG zobrazení páteře a prostoru páteřního kanálu, které se provádí po zavedení plynu využitého jako kontrastní médium, aby vynikly struktury uvnitř kanálu, například mícha nebo nervové kořeny. Metoda se používala hlavně k odhalování zúžení či blokád v kanálu a v praxi ji dnes většinou nahradily modernější postupy. Název je odvozen z řec. pneuma a rhachis.. >> detail
Lékařský termín pro operační zákrok, při kterém chirurg v rámci hrudní chirurgie sešívá plicní tkáň, například po poranění nebo po otevření plíce během výkonu. Cílem je uzavřít vzniklý defekt, omezit únik vzduchu do pohrudniční dutiny a podpořit správné rozvinutí plíce. Pojmenování je odvozené z řeckých výrazů souvisejících s plící a sešitím.. >> detail
Lékařské označení pro situaci, kdy se v pohrudniční dutině současně nachází plyn a čirá serózní tekutina, tedy kombinace pneumotoraxu a serózního pleurálního výpotku, která může omezovat rozepnutí plíce a zhoršovat dýchání.. >> detail
Vyšetřovací postup v respirační fyziologii, který pomocí přístroje pro snímání průtoku zaznamenává, jak rychle proudí vzduch při nádechu i při výdechu. Získaný záznam se využívá při funkčních testech plic, například k orientačnímu posouzení průchodnosti dýchacích cest.. >> detail
V medicíně označení pro stav, kdy se v pohrudniční dutině (mezi plící a pohrudnicí) objeví a hromadí vzduch nebo jiný plyn, často např. jako následek poranění hrudníku. V minulosti se přítomnost vzduchu v této dutině někdy cíleně vyvolávala jako terapeutický postup při léčbě plicní tuberkulózy.. >> detail